ČNB používá inflační cílení od roku 1998. Do roku 2001 však používala tzv. čistou inflaci, která nezahrnuje změny regulovaných cen a nepřímých daní. Cílení celkové inflace je ale srozumitelnější.

Skutečná inflace se od konce roku 2002 pohybuje pod pásmem určeným ČNB. Loni v prosinci například byla na jednom procentu. "ČNB i nadále chápe své inflační cíle jako střednědobé cíle, od nichž se skutečná inflace může přechodně odchýlit," uvedla banka. To připadá v úvahu například při náhlých výkyvech cen ropy či zemědělských produktů na světových trzích. ČNB ale na takové podněty nereaguje.

Inflační cíl stanovila centrální banka na třech procentech. Bude usilovat o to, aby se skutečná inflace od této hodnoty nelišila o více než procentní bod na obě strany.

Splnění maastrichtských kriterií

Pásmo je mírně nad růstem cen, které pro země používající euro deklarovala Evropská centrální banka. Podle ní by se inflace v eurozóně měla pohybovat těsně pod dvěma procenty. "Takto vzniklý nevelký inflační diferenciál je odrazem dlouhodobé reálné konvergence (přibližování) české ekonomiky k průměru eurozóny, která bude pokračovat i jistou dobu po přistoupení ČR k eurozóně," uvedla ČNB.

Stanovené pásmo je podle ČNB dobrým východiskem pro to, aby domácí ekonomika splnila tzv. maastrichtská kriteria nutná pro přijetí eura. "Koresponduje s dlouhodobými inflačními očekáváními finančních trhů a splňuje i omezení plynoucí ze statistického nadhodnocení při měření inflace," dodala centrální banka. Cíl rovněž zohledňuje nulovou mez nominálních úrokových sazeb a potenciální nepružnosti mezd směrem dolů.