Tyto profese už mají dokonce svá kvalifikační čísla v číselníku povolání. Živí se tak tisíce lidí, a práci sluhů či služek zastává podle posledních dostupných čísel v Česku už i padesátka zahraničních pracovníků a pracovnic.

„Nástup těchto profesí, které ještě v devadesátých letech byly v ČR raritou, je projevem zvyšující se diferenciace v příjmech a z toho plynoucích změn životního stylu. Ale také projevem nedostatku času u lidí s dobrými příjmy, kteří si tak zajišťují běžný servis,“ řekla politoložka Martina Hronová.

Služebné i další zmíněné profese hledají zájemci spíše formou inzerátu, nebo na doporučení známých než v personálních agenturách. Je to z toho důvodu, že lidé působící jako služebníci či pomocníci mají ke svým zaměstnavatelům velmi blízké vztahy. Získávají často nechtěně o nich důvěrné informace, které jsou lehce zneužitelné.

Na jejich proškolení pořádány kurzy

Sluhové, komorné, osobní řidiči i pomocnice v domácnosti mají statut osob samostatně výdělečně činných, nebo jsou přímo zaměstnanci rodin a jejich rodinných firem. Musejí mít čistý trestní rejstřík, prokázat určité odborné znalosti a pro hlídání a venčení psů i vztah ke zvířatům.

Jednou z často požadovaných služeb je venčení psů

FOTO: Jaroslav Soukup, Novinky

Dokonce i řada rekvalifikačních kurzů již v ČR nabízí získání odborného potvrzení, že jste proškolená pomocnice či pomocník v domácnosti. Ceny kurzů se pohybují v průměru od šesti do devíti tisíc korun. Adepti se v nich naučí nejen jak správně uklízet, ale také základy obsluhy u stolu při podávání jídel a další potřebné dovednosti.

Za procházku se psem venčiteli dvě stovky

Pro ty, kteří nechtějí pomocníka v domácnosti zaměstnávat, funguje v ČR řada specializovaných firem, které různé domácí práce a služby nabízejí na klíč. Od mytí oken, obsluhy u stolu a žehlení, až po hlídání a venčení psa. Zájem je velký, přestože například hodinová procházka se psem vyjde v průměru na dvě stovky a venčiteli se navíc musí uhradit cestovné.

Ve světě se pomocí v domácnostech živí kolem sta miliónů lidí. Jejich nezřídka tvrdé podmínky přiměly Mezinárodní organizaci práce, aby přijala úmluvu, která se týká pracovních podmínek služebnictva.

Úmluva by těmto lidem měla zaručit srovnatelná práva a ochranu, jakou mají všechny ostatní profese.

Touto úmluvou se bude brzy zabývat i Poslanecká sněmovna ČR. Nečasova vláda však před týdnem Sněmovně nedoporučila tuto mezinárodní úmluvu ratifikovat. Poslanci ji pouze mají vzít na vědomí, aby se zbytečně nemusela měnit řada zákonů.

„Základní ochranu pracovníků těchto profesí – pracovní dobu, právo na minimální mzdu, ochranu zdraví, právo osob mladších osmnácti let na další vzdělávání – česká legislativa, na rozdíl od řady zemí světa, již zajišťuje, aniž by rozlišovala profesi,“ uvedla ve svém stanovisku vláda. Současně ale připustila, že zejména v rozvojových zemích má zvláštní ochrana pracovníků v cizí domácnosti své opodstatnění.

Ratifikovat tuto smlouvu vláda nedoporučila i s ohledem na problémy, které by to mohlo vyvolat. Podle českých zákonů by totiž bylo obtížné, ba nemožné, kontrolovat v soukromí podmínky práce služebnictva.