Zmíněné státy jsou citlivé na krizi v eurozóně vzhledem ke skladbě svého obchodu a provázanosti bank s měnovým blokem. Studie zjišťovala možné dopady případného dalšího prohloubení dluhové krize na 169 zemí. Analytici se zaměřili na to, jaké hospodářské styky mají tyto státy se zeměmi eurozóny a jaká je jejich vlastní odolnost vůči ekonomickému útlumu.

"Dopady na tyto ekonomiky zahrnují snížení průmyslové výroby, ztrátu konkurenceschopnosti a státní dluhy, které by mohly dosáhnout neudržitelných úrovní kvůli stoupajícím výnosům (obligací)," varoval Maplecroft.

Británii by kolaps v eurozóně přinesl citelné ztráty

Zejména britské rozpočtové problémy v kombinaci se silnými obchodními vazbami na eurozónu "silně limitují" schopnost Londýna reagovat na další hospodářskou krizi v eurozóně, upozorňuje studie.

Zhroucení velkých ekonomik eurozóny by srazilo objem britského zahraničního obchodu o sedm procent a vyvolalo by ztráty bank v objemu odpovídajícím sedmi procentům britského HDP, tvrdí dále Maplecroft.

Ohroženy jsou i africké země

Mezi 17 ekonomikami, které podle studie čelí "extrémnímu riziku" v případě prohloubení krize, patří kromě visegrádských zemí či Skandinávie rovněž africké země vyvážející komodity nebo jinak silně závislé na stycích s eurozónou - Pobřeží slonoviny, Mozambik, Mauritánie a Maroko. V těsném závěsu jsou země Arabského jara jako Tunisko, EgyptLibye.

Silně vystaveny riziku prohlubující se krize jsou velké rozvíjející se trhy Brazílie, RuskoIndie, středně pak Čína.

Ekonomiky i podniky mohou riziku čelit diverzifikací obchodu nebo zaměřením na domácí trh, radí pomocná ředitelka Maplecroftu Mandy Kirbyová.