Sumu 800 miliard eur označil ve čtvrtek v předvečer schůzky za zcela dostatečnou německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který tak odmítl požadavky, aby souhrnná kapacita obou fondů činila až bilión eur.

Z dohodnuté celkové částky bude mít eurozóna k nové pomoci zemím, které upadnou do dluhové krize, asi 500 miliard eur, které budou v takzvaném Evropském stabilizačním mechanismu (ESM). K tomu se připojuje 200 miliard eur, které už slíbil půjčit dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF), a dalších asi 100 miliard eur poskytnutých v prvních záchranných úvěrech.

Fekterová uvedla, že 240 miliard eur, které zůstaly v EFSF, bude k dispozici do poloviny příštího roku. Dodala ale, že tyto peníze budou dostupné až poté, co členské země navrší ESM na slíbený objem 500 miliard eur.

Pozor na vzdorovitější Řeky

„Otázkou je, zda o pomoc z navýšených fondů bude někdo stát. Největší otázky vzbuzuje v tuto chvíli Řecko,“ připomněl analytik Jan Čermák z ČSOB. Druhá půjčka Řecku má podle něj fakticky pouze umožnit splácet stávající pomoc a zbylý dluh v držení soukromých subjektů je minimální.

„Ve chvíli, kdy bude mít Řecko primární přebytek (příští rok) a EU řeckým bankám pomůže odepsat z knih dluhopisy vlastní vlády, budou Řekové daleko vzdorovitější,“ sdělil Čermák s tím, že lákadlo nesplácení dluhu a jednostranného vystoupení z eurozóny bude pro Řeky daleko vyšší než ochota úsporami držet ekonomiku v recesi šestý rok v řadě.