Článek
Ze strany komise jde o bezprecedentní krok. Pozastavení peněz by mělo začít platit podle prohlášení EK od počátku ledna 2013. Maďarská vláda označila návrh Bruselu za sporný z právního hlediska, za neopodstatněný a nespravedlivý, protože chce zemi sankcionovat za něco, co se očekává až v budoucnosti.
Středeční rozhodnutí komise zatím neznamená, že Budapešť o peníze nutně přijde. Návrh ještě musí potvrdit kvalifikovaná většina členských zemí, což se může stát už na březnové schůzce ministrů financí. Hlavně ale ještě maďarské úřady budou mít čas na to, aby s deficitem začaly něco dělat. Pokud by tak učinily, je možné že by pozastavení peněz bylo zrušeno.
Jako pobídku k odpovědné fiskální politice krok označil eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. "Je na maďarské vládě, aby jednala před tím, než pozastavení nabude účinnosti," dodal.
Zvláštní případ
Rozpočtové schodky nad povolenou tříprocentní úrovní má nyní většina členských zemí včetně České republiky. EK kvůli tomu s nimi také vede patřičné procedury pro porušení pravidel. Pokud se ale země o nápravu snaží a postupují v souladu s doporučeními z EU, pak trestány nejsou.
Už v lednu EK uvedla, že kromě Maďarska letos schodek pod danou mez, jak by měly, nestlačí ani Belgie, Malta, Kypr a Polsko. Jenže u nich na rozdíl od Maďarska Brusel viděl snahu se situací něco dělat.
Problém Maďarska je navíc komplikovanější v tom, že v roce 2011 oficiálně nezaznamenalo schodek, nýbrž přebytek rozpočtu. Stalo se tak ale jen díky jednorázovým opatřením (převedení penzijního fondu do rozpočtu), přičemž letos se opět propadne do schodku. Ten by pak měl v příštím roce podle předpovědí komise dosahovat zhruba tři a čtvrt procenta HDP.
Podle kabinetu premiéra Viktora Orbána nevzala EK v úvahu, že loni klesl deficit Maďarska pod tři procenta. Stalo se tak poprvé od vstupu země do EU. Podle Budapešti zůstane deficit pod touto úrovní i letos. „Evropská komise odhadla rozpočtový deficit Maďarska na 3,25 procenta, ale vláda podniká kroky, aby ho snížila o 0,4 procenta,“ uvedl mluvčí maďarské vlády Péter Szijjártó s tím, že Maďarsko pokračuje dobrým směrem.
Bruselu se nelíbí ani ústavní změny
Evropská komise nekritizuje Budapešť jen za to, že nedělá dost pro snížení deficitu. Před časem také zahájila právní kroky kvůli ústavním změnám prováděným vládou Viktora Orbána. Evropská unie se v souvislosti s nimi obává omezení nezávislosti maďarské centrální banky, úřadu pro ochranu dat nebo justiční reformy, která mění věk odchodu soudců do důchodu.
Premiér Orbán slíbil částečné ústupky.