Mluvčí čínského ministerstva zahraničí oznámil, že Peking vyslyšel volání rozvojových zemí, že je čas změnit tradici, kdy USA nabízely kandidáta: „Měl by být vybrán na základě zásluh a v otevřené soutěži.“

Totéž uvedl i guvernér mexické banky Agustin Carstens, podle něhož by měly rozhodovat zásluhy ne předem stanovené zásady.

Také podle brazilského ministra financí Guida Mantegy není žádný důvod, aby se prezident pocházel z určité země.

Presidenta  vybíraly USA

Dosud stál v čele banky vždy Američan a USA se snažily, aby to byla silná osobnost. V rámci dohody s Evropou platilo, že nyní USA navrhují šéfa Světové banky a EU předsedu Mezinárodního měnového fondu.

V kolektivním otevřeném dopise se ale píše, že by jej měla vybírat většina z členských zemí. Signatářem listu je i vlivná nevládní a charitativní organizace Oxfam. „Způsob, jakým se vybírá prezident Světové banky, potřebuje změnu. Banka působí jen v rozvojových zemích, takže žádný kandidát, který nemá jejich podporu, by neměl stanout v jejím čele,“ řekla zástupkyně Oxfamu Elizabeth Stuartová.

Jako první se ale objevily spekulace, že by v čele instituce mohla stanout současná americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo poradce ministerstva financí Larry Summer.

Podle některých kuloárových zpráv Spojené státy umožnily, aby v čele Mezinárodního měnového fondu po odchodu Dominique Strausse-Kahna stála další Francouzka Christine Lagardeová právě výměnou za podporu Clintonové.

Clintonová však popřela, že by měla o post zájem, uvedla agentura Reuters

Loni banka poskytla úvěry ve výši 57 miliard dolarů.