Článek
Řečtí politici se snaží dojít k dohodě o dalších úsporných opatřeních, která jsou podmínkou k získání pomoci ve výši 130 miliard eur (asi 3,25 biliónu korun) od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. V neděli se dohodli na snížení veřejných výdajů v letošním roce v objemu asi 1,5 procenta hrubého domácího produktu, což představuje asi 3,3 miliardy eur.
Podle nejmenovaných zdrojů, na které se odvolává ekathimerini.com, lídři koaličních stran našli shodu ohledně toho, jak ušetřit 2,5 miliardy eur. V úterý se museli dohodnout na dalších škrtech ve výši 850 miliónů eur, což se nestalo. Ve středu odpoledne zasedli po dvou odkladech znovu.
Na stole také zůstává otázka snižování minimální mzdy, která v současnosti činí 751 eur hrubého měsíčně (asi 18 752 korun) a kterou pobírá 300 000 Řeků. Podle současného návrhu by měla klesnout o 20 až 22 procent, za to by ale údajně měl zaměstnancům zůstat 13. a 14. plat. Ekathimerini ale připomíná, že po seškrtání minimální mzdy by se státu snížily příjmy z daní a z příspěvků na sociální pojištění. Vláda by tak musela tento propad nějak kompenzovat.
Dalším opatřením je také zrušení 15 000 pracovních míst ve veřejném sektoru, a to do konce roku.
Jednání se stále přesouvá
Mezinárodní věřitelé po představitelích řecké vládní koalice také chtějí, aby souhlasili s tím, že do koše poletí současný zákon, podle kterého podmínky kolektivní smlouvy platí i po jejím vypršení.
Účastnící úterní generální stávky
To by znamenalo, že zaměstnavatelé by s každým zaměstnancem mohli individuálně vyjednávat o tom, za jakých podmínek bude pracovat. Podle ekathimerini by to mělo za následek výrazné snížení mezd a pro státní pokladnu omezení příjmu z daní a z příspěvků na sociální pojištění.