Článek
Odboráři i zaměstnavatelé v pátek v dopise řecké vládě v čele s premiérem Lukasem Papadimosem sdělili, že minimální mzdu ani roční příjem těch pracovníků, kteří pobírají 13. a 14. platy, snižovat v žádném případě nehodlají. Minimální mzda v zemi oliv a olympských bohů činí 750 eur (asi 18 795 korun), v Česku to je pro srovnání 8000 korun.
Otázka omezení mzdových nákladů je však jedním z hlavních bodů jednání mezi vládou a „zachránci“ z řad zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Je totiž naprosto jasné, že jihoevropská země bude potřebovat další finanční výpomoc v minimální výši 130 miliard eur (asi 3,26 biliónu korun).
Březnový termín se blíží
Bez této pomoci a spoluúčasti investorů ze soukromého sektoru, kteří by měli odepsat až 70 procent svých pohledávek a snížit úrokovou sazbu, čeká Řecko na konci března neodvratný bankrot. Nebude mít totiž finanční prostředky, aby splatilo dluhopisy ve výši 14,5 miliardy eur.
V květnu 2010 obdrželo Řecko záchranný úvěr od zemí eurozóny a MMF ve výši 110 miliard eur, který se však ukázal jako nedostatečný. Na oplátku země musela zahájit radikální škrty, zahrnující velmi nepopulární snižování platů i důchodů a naopak navyšování daní. Zamýšlený účinek se ale přesto nedostavil, Řecko navíc souží obrovská nezaměstnanost a permanentní stávky.