Článek
Premiér to uvedl na schůzce s představiteli odborů a firem, které rovněž vyzval, aby více usilovali o snižování nákladů. Vláda navíc hodlá zavést nová úsporná opatření a ještě zvýšit výběr daní.
„Příští tři měsíce budou kritické ohledně naší finanční situace,“ nechal se slyšet Papadimos. Situace se stává napjatou kvůli příjezdu mezinárodních komisařů Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky v polovině ledna. Na základě jejich zjištění se totiž bude rozhodovat o dalších miliardách eur nezbytných pro to, aby se Řecko vyhnulo vyhlášení bankrotu.
Řecko netrpělivě očekává další tranši ve výši pěti miliard eur, která by měla dorazit v březnu. Evropská komise nicméně uvedla, že není vyloučeno zpoždění, pokud nebudou splněny úsporné cíle, k nimž se řecká vláda zavázala.
Peněz pořád málo, odpisy bank stačit nemusí
Pětimiliardová částka pochází ještě z prvního záchranného balíku 110 miliard eur schváleného v květnu 2010. Už teď je však jasné, že tato suma stačit nebude. Řecko proto horečně jedná o dohodě v souvislosti s druhým úvěrem, jehož výše má dosáhnout 130 miliard eur.
Na summitu konaném v říjnu loňského roku se věřitelské banky navíc dohodly na „dobrovolném“ snížení řeckého dluhu ve výši 50 procent. Ani tento krok však pro záchranu Řecka nemusí být dostatečný.
Ani velmi vážná situace však nepřesvědčila řecké odboráře, aby skončili s masivními protesty proti úsporným opatřením. Giannis Panagopulos, předseda odborové organizace v soukromém sektoru (GSEE), jednoznačně odmítl další snižování mezd. Stejně tak brojil proti zrušní minimální mzdy, která činí 750 eur (asi 19 387 korun), vánočních bonusů či 13. a 14. platů v soukromém sektoru.