„Lidé hladovějí, rodiny se rozpadají, přibývá případů matek a otců, kteří již nejsou schopni dále vychovávat své vlastní děti,“ potvrdil rozmach nového trendu Ilias Ilioupolis, generální tajemník svazu státních zaměstnanců Adedy. Podle řeckého deníku Kathimerini zažádalo v nedávné době 500 řeckých rodin o umístění svých dětí v SOS vesničkách.

Stejné zkušenosti má také Theoharis Massaras, šéf oddělení sociálních věcí v Patrasu, dvou set tisícovém městě ležícím na západ od Atén. „Žádostí o podporu přibylo. Loni jsme o Vánocích poslali jídlo 400 rodinám z Patrasu, letos nás jich o pomoc požádalo 1200 a nešlo zrovna o lidi s nízkými příjmy,“ řekl. „Žádosti o převzetí dítěte je ale něco zcela nového,“ upozornil.

Děti zůstávají ležet na prahu nemocnic

Massaras tak poukázal na případ Dimitrise Gasparinatose z Patrasu, který s manželkou nedokázal uživit svých šest synů a čtyři dcery. Uvrtali se do dluhů a s příchodem Vánoc nalezli jediné, byť bolestivé řešení: odevzdat své tři syny a jednu dceru do cizí péče.

„Krize nás zabila,“ řekl Gasparinatos. „Stydím se to říct, ale dostali jsme se do bodu, kdy jsem si nemohl dovolit zaplatit dvě eura za chleba. Nechtěli jsme rozdělit rodinu, ale rozhodli jsme se, že to pro ně (opuštěné děti) bude lepší, když budou na dva tři roky posláni do nějakého zařízení.“

Gasparinatos a jeho manželka přesto zvolili milosrdnější řešení nastalého problému. Někteří rodiče totiž své děti, často novorozence, v plenách nechali ležet takřka na prahu nemocničních zařízení.

Jedna matka dokonce zanechala své batole ve školce se vzkazem: „Nevrátím se pro Annu, nemám žádné peníze, nemohu ji vychovávat. Je mi to líto. Její matka.“

Řada Řeků potvrzuje, že nastalá krize je nejen připravila o blahobyt, ale především rozvrátila jejich rodiny. Zatímco dříve vyhledávaly podobnou ústavní pomoc zejména rodiny, v nichž docházelo například k zneužívání, nyní převažují oběti krize.