"Českou republiku nelze uvádět mezi zeměmi, které přispějí," řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Vyvrátil tak informaci agentury AP, která tvrdila, že Česká republika a další tři zmíněné země k pomoci pro MMF přispějí. Jakob řekl, že o případné půjčce musí rozhodnout vláda, která to zatím neučinila.

Podle sdělení EU připadne největší díl půjčky na Německo, které poskytne 41,5 miliardy eur. Francie dodá 31,4 miliardy eur, Itálie 23,48 miliardy a Španělsko 14,86 miliardy eur. Na Slovensko připadá 1,56 miliardy eur (asi 39,5 miliardy Kč).

Ministři financí EU se půjčkou pro měnový fond zabývali na mimořádné telekonferenci. Jednali na ní také o podrobnostech k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), který by měl začít fungovat už v polovině příštího roku.

Británie si udržuje odstup

Lídři Evropské unie se před více než týdnem na summitu v Bruselu dohodli, že měnovému fondu poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Proti návrhu se ale od začátku stavěla Velká Británie. Ta je největší ekonomikou EU, která stojí mimo eurozónu. Eurozóna přitom k půjčce měla přispět většinou, a to zmíněnými 150 miliardami.

Britský ministr financí George Osborne své kolegy informoval, že Velká Británie nepodpoří žádný plán Evropské unie, který by počítal s poskytnutím půjčky měnovému fondu pouze za účelem řešení současné dluhové krize v eurozóně. Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager upřesnil, že Británie chce o této záležitosti jednat v kontextu G20.

Stockholm naopak plán podpoří, klade si ale podmínku, aby si eurozóna půjčovala za standardních podmínek, tedy bez jakýchkoli výhod. Švédsko, které stejně jako Velká Británie stojí mimo eurozónu, ale je členem EU, je podle ministra financí Anderse Borga ochotno k půjčce přispět částkou maximálně 100 miliard švédských korun (asi 11,1 miliardy eur; 281 miliard Kč).

"My jsme připraveni poskytnout příspěvek maximálně 100 miliard švédských korun. Mohlo by to ale být i méně, pokud ostatní země nebudou tak ambiciózní," řekl ministr. "Půjčky by ale měly fungovat podle běžných pravidel MMF, měla by tam existovat normální poptávka, žádné flexibilní či kreativní (úvěrové) linky," dodal.

Česko je nejednotné

Premiér Petr Nečas k otázce příspěvku České republiky před pár dny řekl, že vláda nebude odpovědnost přenášet na Českou národní banku (ČNB). Osobně se ale kloní k tomu, aby se Česká republika pomoci neúčastnila. Prezident Václav Klaus půjčku odmítl. Guvernér ČNB Miroslav Singer minulý týden uvedl, že jeho instituce bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku velmi zvažovat.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska si naopak Česká republika nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně. Jde prý o zahraničněpolitické, nikoliv rozpočtové rozhodnutí.