Právě ECB je totiž tím, kdo má možnost současnou dluhovou krizi hodně zmírnit, případně úplně zastavit. Nejprve by se však ECB musela prohlásit za věřitele poslední instance a převzít na sebe úlohu, jakou má například americká centrální banka (Fed). Ujistila by tak finanční trhy, že zde vždy bude někdo, kdo bude nakupovat dluhopisy ohrožených zemí.

Ekonomové jsou přesvědčeni, že taková změna by zastavila útok spekulantů na země, jako je Itálie nebo Španělsko, a patrně by pomohla rychle obnovit v eurozóně důvěru. Nová role ECB se ale nezamlouvá Němcům, kteří půl století prosazovali ortodoxní měnovou politiku a před zavedením eura se jen těžko loučili s markou.

V nejbližší době lze očekávat, že ECB pod vedením čtyřiašedesátiletého Draghiho, který je na finančních trzích vnímán jako větší pragmatik, bude nadále pokračovat v nákupu dluhopisů ohrožených zemí.