"Ministři znovu potvrdili jejich absolutní odhodlanost zajistit finanční stabilitu eurozóny. Zůstávají připraveni přijmout další opatření, která zlepší odolnost eurozóny proti šíření (dluhové) nákazy. K těm patří zvětšení flexibility a záběru EFSF, prodloužení splatnosti půjček a snížení úrokových sazeb," uvedla eurozóna v prohlášení.

Šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker čelil na závěrečné tiskové konferenci několika otázkám novinářů, kteří upozorňovali, že podobná prohlášení nejsou ničím nová a eurozóna je přijímá opakovaně. Podle Junckera ovšem taková kritika není na místě, protože například větší záběr u záchranného fondu, kam by mohl patřit i nákup řeckých dluhopisů, zmiňuje vůbec poprvé. To platí i pro prodloužení splatnosti úvěrů.

Zapojení soukromého sektoru

Podobná opatření nejsou nicméně nová a média je jako možné způsoby řešení dluhové krize zmiňují již velmi dlouho. Stejně tak i zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko. "Soukromý sektor bude určitě zapojen. To je rozhodnutí (červnové) Evropské rady. Rozhovory budou v příštích dnech pokračovat," uvedl Juncker. Jakým způsobem by banky, pojišťovny či penzijní fondy měly být do pomoci Řecku zapojeny, ale zůstává i nadále nejasné, přestože někteří politici dohodu na detailech očekávali již v úterý.

Nerozhodnost ministrů financí eurozóny se stala terčem kritiky ekonomů jen několik minut po zveřejnění společného prohlášení. "Evropští představitelé se rvou, aby znovu získali iniciativu po dalším zhoršení nálady na trhu. Aby ale uspěli, slova musí následovat konkrétní činy, které budou mířit na příčiny krize," řekl agentuře Reuters Mohamed El-Erian z investiční společnosti PIMCO.