Zatímco v ekonomické sféře byl patrný pokrok, na diplomatickém poli a zejména u citlivé otázky lidských práv v Číně žádný významnější pohyb nenastal.

Ke klíčové otázce čínské měny americký ministr financí Timothy Geithner uvedl, že Čína musí umožnit rychlejší růst jejího kurzu. To tradičně čínská strana odmítla a náměstek ministra financí Ču Kuang-jao prohlásil, že Peking bude v uvolňování kurzu pokračovat vlastním tempem.

Možnost ucházet se o vládní zakázky

Uměle udržovaný nízký kurz jüanu podle Američanů zvýhodňuje čínské vývozce před americkými na světových trzích a vede k obřím čínským přebytkům v obchodě s USA.

Nejvýznamnějším výsledkem jednání je zřejmě čínský slib uvolnit zahraničním uchazečům přístup na trhy vládních zakázek, na jejichž uzavřenost si stěžují americké i evropské firmy. Peking slíbil, že ustoupí od preferování dodavatele používajících čínské technologie – tato politika měla podpořit domácí inovace, byla však podle USA zástěrkou protekcionismu.