Článek
O detailech opatření, které navrhla Evropská komise, se ale na jednání expertní skupiny pod vedením prezidenta EU Hermana Van Rompuye nediskutovalo. Detaily se tak budou ještě dolaďovat. Půjde hlavně o to, co přesně a v jakém rozsahu by měly státy do Bruselu k posouzení zasílat.
"Byla tam naprostá shoda," nastínil Janota jednání skupiny tvořené převážně ministry financí o návrhu EK o předběžném posuzování národních rozpočtů. Český ministr očekává, že jednotlivé státy budou zasílat spíše jen rámcové informace, které by měly ukázat, zda "jdou v té či v oné zemi dobrým směrem a že nikam neutíkají do šílených deficitů".
Návrh, aby EU posuzovala národní rozpočty, má za cíl zabránit opakování současné krize, kdy řada zemí EU hospodaří s nadměrnými dluhy. Potíže nejsilněji dolehly na Řecko, kterému musela eurozóna společně s Mezinárodním měnových fondem (MMF) přijít na pomoc se záchranným balíčkem.
Hříšníci by nemohli hlasovat
Ministři se bavili také o sankcích, které by měly být uvaleny na země, jež nebudou dodržovat rozpočtová pravidla platná v EU. Hovoří se třeba o tom, že by země mohly být i zbaveny hlasovacích práv v EU, nebo by mohly přijít o peníze z unijních fondů.
Hlavní ale je prý to, aby se sankce důsledně využívaly a respektovaly. EU totiž určitá korektivní opatření proti hříšníkům měla i dříve, jenže se z různých důvodů nevyužívaly.
Deficity rozpočtů členských zemí EU by třeba neměly přesahovat hranici tří procent hrubého domácího produktu. Toto pravidlo v současnosti pod tíhou vážné hospodářské krize nedodržuje většina zemí bloku.
