„Z Frýdlantského výběžku se nesmí znovu stát černý trojúhelník, který navíc nebude mít dostatek podzemní pitné vody,“ sdělil Právu předseda Senátu.

Proti zvýšení kapacity polské hnědouhelné elektrárny jsou také starostové obcí na Frýdlantsku ale i na Chrastavku anebo Hrádecku, kteří už podepsali společné memorandum.

„Elektrárna je náš velký problém. Vloni v říjnu jsme se od ministerstva životního prostředí dozvěděli, že chtějí postavit ještě čtvrtý blok, což by znamenalo zhruba 1,5 kapacity Prunéřova, kvůli kterému dostala Česká republika nótu z Mikronésie. Polská strana porušuje Kjótský protokol, ale bohužel s nimi nemáme mezivládní dohodu a jednání jsou s nimi komplikovaná a složitá,“ řekl Právu frýdlantský starosta Dan Ramzer (ODS).

Poláci podle dokumentace, kterou české straně zaslali, navíc uvažují o prohloubení dolu o dalších 80 metrů, což by mohlo ohrozit zdroje pitné vody na Frýdlantsku. Zároveň chtějí vybudovat pole 108 větrných elektráren, které by se tyčily přímo nad Frýdlantskem.

Jeho potvrdil Právu také náměstek ministra životního prostředí František Pelc (SZ), podle kterého bude Česká republika požadovat, aby polský projekt prošel mezinárodním schvalovacím řízení vlivu na životní prostředí (EIA).

Hnědouhelná elektrárna v Turówě stojí nedaleko od Frýdlantského výběžku. V 70. a 80. letech minulého století se výrazně podílela na likvidaci lesů v Jizerských horách i v Krkonoších. Po její modernizaci přestaly české pohraničí ničit oxidy síry, podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera ale z Turówa unikají stále do ovzduší kadmium a další těžké kovy.
Výroba v elektrárně v Turówě pokryje 30 procent spotřeby energie Polska. V Dolnoslezském vojvodství zaměstnává desetitisíce lidí. Výstavba nového bloku by do krizí postiženého Polska přinesla velké množství dalších pracovních příležitostí.