Veřejné zadlužení se tak na konci třetího čtvrtletí vyšplhalo na 1457,4 miliardy eur (asi 38,49 biliónu Kč), což je proti předchozímu čtvrtletí nárůst o 29,4 miliardy eur. Za zhoršením stavu veřejných financí jsou především dopady krize. Kvůli ní klesly daňové příjmy, zatímco stát byl nucen zvyšovat výdaje.

Nedodržování fiskálních pravidel není pro Francii ničím novým. Země očekává, že v příštích pěti letech bude mít rekordní rozpočtový deficit a dosáhne i rekordní úrovně zadlužení. Na jednu stranu totiž bude Francie nucena více přispívat na sociální zabezpečení, na stranu druhou ale kvůli dopadům finanční krize méně vybere na daních.

Na konci letošního roku by zadlužení Francie mělo vystoupit na 77,1 procenta HDP a do roku 2013 se počítá s růstem až na 91 procent HDP. Rozpočtový deficit má letos činit 8,2 procenta HDP a příští rok 8,5 procenta. Závazná pravidla EU přitom stanoví, že deficit nesmí překročit hranici tří procent HDP.

Sarkozy si chce peníze půjčit

Francie si chce příští rok vypůjčit dalších asi 22 miliard eur, aby mohla financovat plány prezidenta Nicolase Sarkozyho. Ten chce prosadit investice do infrastruktury, výzkumu a vzdělání. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) už nicméně varovala, že další půjčky zkomplikují snahu Francie v delším časovém horizontu zlepšit stav veřejných financí.

Když Sarkozy v roce 2007 nastoupil do úřadu, veřejné zadlužení Francie činilo 65,7 procenta HDP. Vláda zdůvodňuje další zadlužování snahou mírnit dopady finanční a hospodářské krize, kvůli čemuž přijala několik opatření na podporu ekonomiky.