Přestože byl růst tažen především zvýšenou vládní stimulací domácí poptávky a není vůbec jisté, zda se americké ekonomice bude podobně dařit i v dalších čtvrtletích, obchodníci si překvapivě silná čísla vyložili jasně. Jen ve čtvrtek rostl americký burzovní index S&P500 o 2,25 %. Výsledky amerického HDP tak dokázaly konečně zklidnit nervózní náladu, která na trzích přetrvávala již od konce minulého týdne. Ani po jejich zveřejnění však ochota k pokračování osm měsíců trvající nákupní horečky na akciových trzích nemusí být nijak vysoká.

Americká ekonomika totiž ještě zdaleka není z problémů venku, což obchodníkům připomněla například v první polovině týdne daleko aktuálnější data než HDP, které mapuje období mezi červencem a září, kdy ekonomiku vydatně podpíral efekt amerického šrotovného. Například v úterý zveřejněná říjnová spotřebitelská důvěra odhalila další nárůst pesimismu amerických spotřebitelů ohledně budoucího vývoje americké ekonomiky, který rostl již druhým měsícem v řadě.

To je výsledkem stále se zvyšující míry nezaměstnanosti, která by již v tomto roce mohla přesáhnout 10% hranici a která bude do budoucna jednou z hlavních brzd ochoty amerických domácností utrácet.  Podstatného zhoršení se navíc zcela nečekaně dočkaly také prodeje nových domů, což obchodníkům připomnělo, jak křehké oživení na trhu s bydlením z posledních měsíců ve skutečnosti je, a že jeho další pokračování ještě rozhodně není jistou záležitostí.

Nejasná data z Evropy

O nic přesvědčivější data navíc v týdnu nepřicházela ani z ostatních zemí. Například podle zářijové statistiky ECB se začalo meziroční tempo nově poskytnutých úvěrů soukromému sektoru poprvé v historii eurozóny propadat (-0,3 %).  Ochota bank půjčovat domácnostem a firmám je tak stále nižší, což výrazně podkopává možnosti jakéhokoli stabilnějšího oživení v zemích, které využívají společnou měnu. Na to, že tempo zotavování ekonomiky eurozóny může do budoucna začít pozvolna klesat, pak upozornily v týdnu i nejnovější čísla z Německa, kde se nečekaně propadla spotřebitelská důvěra, zatímco maloobchodní prodeje v září překvapily kontrakcí o 0,7 %.

I přes lepší čísla amerického HDP tak obchodování v týdnu vyznělo spíše negativně, což se projevilo i na vývoji akciových indexů, které se v pátek pohybovaly proti pondělku povětšinou s mírnými ztrátami.

Svůj směr však nehledaly pouze akcie, ale i měny. Slabší ekonomická data v týdnu pomohla zvýraznit roli dolaru jakožto bezpečného přístavu, a ten tak dokázal po delší době opět zpevňovat na páru s eurem, ke kterému se ještě v pátek odpoledne prodával silnější proti pondělku o 0,9 % na ceně 1,4840 EUR/USD.

Z prodejního tlaku se naopak nedokázala vymanit česká koruna, která v týdnu slábla jak na páru s eurem, tak k dolaru. Důvodem výprodejů nebyly tentokrát ani tak domácí zprávy, jako spíše rostoucí nervozita na trzích, které začínají mít problémy s tím, aby udržely vysoké zisky z minulých měsíců. Zvýšená nervozita přitom tlačila k oslabování nejen korunu, ale i ostatní středoevropské měny, na které se obchodníci stále ještě dívají spíše jako na rizikovější investice, kterých je lepší se v nejistých dobách zbavovat. Jen k dolaru proto koruna oslabila až na 17,80 Kč, zatímco k euru se propadla na 26,43 Kč, a byla tak nejlevnější od poloviny letošního července.

Také nový týden přinese několik čerstvých ekonomických dat, které by mohly umožnit obchodníkům nahlédnout o něco lépe pod pokličku aktuální situace v americké ekonomice. Zveřejněny totiž budou například výsledky říjnové aktivity ve výrobním sektoru a sektoru služeb a především říjnová čísla z pracovního trhu. Týden bude navíc velmi bohatý také na měnověpolitická rozhodnutí, když budou o úrokových sazbách rozhodovat centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a v Británii. O sazbách bude navíc v týdnu rozhodovat také Česká národní banka, od které se čeká jejich další ponechání beze změny na 1,25 %.