Omezení manažerských odměn nemají zatím ještě konkrétní obrysy. Text, na němž se lídři členských států dohodli, ale jako jednu z možností zásahu proti značným finančním bonusům zmiňuje i zákaz vyplácení odměn v podobě akcií.

Evropa chce, aby se odměny vyplácely až na základě dlouhodobých výsledků bank, nikoli jen za krátkodeché úspěchy založené na nepřiměřených rizicích. Náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora uvedl, že Česko s touto zásadou souhlasí. Pokud se banky nepodřídí a nezprůhlední své odměňování, měly by mít národní úřady právo odměny krátit, a to i zpětně.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy po jednání řekl, že existuje „naprostá shoda“ v tom, že svět nemůže opakovat „skandál“ s obrovskými odměnami vedoucích pracovníků, které je vedly jen k přijímání nadměrných rizik. „Je to dohoda, která nebyla sjednávána jednoduše. Je tu velmi silná vazba bonusů na výsledky, na výkon bankovních institucí. Blíží se to k samotné hraně vysoké míry regulace,“ dodal premiér Jan Fischer.

Kritika ČR za Lisabon

Na dotaz, jak Česko zareaguje na zamýšlený krok EU a zda omezí bonusy vlastních bankéřů, Fischer odpověděl: „Je to zatím poněkud předčasná otázka. Když to přijde, tak ČR určitě zareaguje. Jak, to vám teď přesně neumím říci.“

Hned několik členských států Evropské unie na summitu v kritizovalo ČR za protahování ratifikace lisabonské smlouvy. Pokud by schvalování dokumentu, který stále nepodepsal prezident Václav Klaus, nadále vázlo, Češi prý ohrozí vlastní národní zájmy. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico.

Summit EU měl ale diskutovat také o evropských příspěvcích pro světový boj s klimatickými změnami. Evropská komise minulý týden oznámila, že okolo roku 2020 budou muset země Unie poskytovat třetímu světu až patnáct miliard eur ročně na boj s klimatickými změnami.