Propad cen byl v červenci ještě citelnější, než očekávali ekonomové. Podle průzkumu agentury Reuters mezi 42 experty měla inflace v červenci činit minus 0,4 procenta, přičemž propad o 0,6 procenta očekávalo jen šest z nich. Za propad přitom mohou především klesající ceny energií, ale tento vývoj by neměl trvat příliš dlouho.

"Vliv cen energií na inflaci dosáhne svého vrcholu tento měsíc (červenec), přičemž loni v červenci ceny energií dosáhly svých maxim," uvedly ekonomičtí analytici z francouzské banky BNP Paribas.

V dalších měsících by se měl nicméně vývoj otočit a na konci roku by spotřebitelské ceny mohly růst, byť jen velmi mírně. Někteří ekonomové navíc tvrdí, že inflaci není v současnosti potřeba věnovat takovou pozornost jako hospodářskému růstu. Stejný názor má přitom i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

"Nemyslím si, že by se lidé měli tak obávat o vývoj inflace. Myslím, že bychom se měli více soustředit na to, jak oživit hospodářský růst," řekl před nedávnem generální tajemník OECD Angel Gurría. Pokles cen nicméně podle některých ekonomických teorií může být spojen s celou řadou problémů, ale týká se to hlavně situace, kdy by deflace trvala delší období.