Ve hře o rozdělení trhu je hodně. Vždyť roční výnos z marží, které se pohybují u potravin kolem 36 procent, dosahuje podle předsedy Zemědělského svazu (ZS) Miroslava Jirovského asi 75 miliard korun. Podle viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Petra Vyhnálka je ale tento odhad značně nadhodnocený. Vyhnálek v pátek uvedl, že průměrná marže obchodníků za veškeré zboží se podle údajů Českého statistického úřadu pohybuje mírně nad 20 procenty, přičemž u nepotravinářského zboží je obecně vyšší než u potravin. Průměrná marže za potraviny je tedy podle Vyhnálka nižší než 20 procent.

Změní se životní styl

Podle sociologů ale likvidace malých obchodů zejména na venkově zcela změní životní styl lidí. Obchůdky, kde se všichni nakupující a prodávající znali, totiž sloužily i jako místa komunikace a společenského setkávání a posilovaly vytváření sousedských vazeb. Včetně toho, že bylo možné požádat prodavače o „uschování zboží do večera“ či o posečkání s platbou.

„Obchod ale není o sentimentu,“ říká socioložka Martina Hronová. „Pokud chtějí malé obchody přežít, musí těžit i z turistického ruchu a snažit se nabízet zboží zajímavé i pro turisty, nikoli jen potřebné pro místní rodáky, nebo se zaměřit na služby,“ dodává. Přežívají například výrobny krajových masných specialit, které si chataři a chalupáři vozí v neděli večer domů do měst.

V České republice se ale zatím příliš neprosazují malé rodinné podniky s prodejem domácích specialit. Důvodem je vysoká cena, (daná cenou elektřiny, pracovní síly i vstupními surovinami), za kterou by se tyto výrobky musely prodávat. Jinak se podnikání nevyplatí.

Velkoobchody se svým stejným zbožím ve velkoměstech i v pohraničním městečku přispívají k určité unifikaci životního stylu, varují demografové. Podle obchodu prakticky nepoznáte, v jaké části země se právě nacházíte, shodují se odborníci na životní styl.

Krajové odlišnosti se stírají. Logicky mizí i drobné výrobny krajových specialit.
Přesto dávám malým obchodům šanci, zejména těm s doplňkovým sortimentem, říká místopředseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. Myslím, že zažijí ještě renesanci. Dosti lidí je přesyceno trávením času o víkendu v obrovských zaplněných halách. O jejich osudu rozhodne i to, zda jejich majitelé dokážou zajistit prostor pro parkování.

Spotřebitelé ušetří

Spotřebitelé však mohou být spokojeni. Výhody rychlého a levného nákupu pod jednou střechou s prakticky neomezenou prodejní dobou s možností bezproblémového parkování mají svoje přednosti. I proto obliba prodejen velkých řetězců stoupá. Podle posledních informací GfK z letošního ledna připadalo v Česku na milión obyvatel skoro 23 hypermarketů, zatímco třeba v Polsku jich bylo jen osm.

Podíl malých prodejen na českém trhu v posledních letech podle údajů společnosti Incoma GfK opravdu výrazně klesá. Zatímco v roce 1998 malé obchody jako hlavní nákupní místo potravin uvedlo 58 procent domácností, do letošního jara jejich preference spadly na 16 procent. Mírnějším tempem se v uplynulých letech snížila při nákupu potravin i obliba supermarketů, a to z 29 procent v roce 1998 na letošních 16 procent.

Hypermarkety a diskonty na trhu posilují

Naopak svou pozici v Česku posílily hypermarkety a diskontní prodejny. Na jaře 1998 preferovaly hypermarkety při nákupu potravin dvě procenta a diskontní prodejny deset procent domácností. V roce 2005 hypermarkety jako hlavní nákupní místo potravin uvedlo 40 procent domácností a u diskontních prodejen 21 procent. Letos na jaře preference hypermarketů dosáhly 43 procent a diskontů 23 procent.

Na začátku června bylo v Česku podle údajů společnosti Incoma GfK již 587 diskontních prodejen, 558 supermarketů a 246 hypermarketů. V roce 1998 fungovalo v Česku 234 diskontních prodejen, 487 supermarketů a 25 hypermarketů.