Schválením dokumentu vláda definitivně potvrdila, že Česko nebude moci přijmout euro v nejbližším možném termínu, tedy v roce 2007. Brání tomu stále vysoké schodky státního rozpočtu. Pro přijetí eura by tento schodek nesměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu, český deficit je však nyní více než dvojnásobný. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se Česká republika pod tři procenta dostane až v roce 2008.

Vláda již ohlásila, že chce v rámci další fáze reformy bojovat proti šedé ekonomice. První tři zákony, které by zavedly registrační pokladny, majetková přiznání a kolkování lihovin, chce vláda poslat do Sněmovny ještě letos. Do konce volebního období chce kabinet položit základy důchodové reformy, snížit odvody podniků na sociální a zdravotní pojištění a stabilizovat zdravotnictví tak, aby se nemusela zvyšovat spoluúčast pacienta.

Dokument odpovídá již dřívějším záměrům centrální banky i vlády na zavedení eura. O termínu 2009 či 2010 již také hovořil premiér Vladimír Špidla. Podle dokumentu i názoru analytiků musí mít české hospodářství prostor, aby se více "sladilo" s ekonomikami eurozóny. Přiblížit se musí hlavně struktura hospodářství či ekonomický cyklus. Šest až sedm let by na to mělo stačit.

Dřívější přijetí by mohla provázet vysoká inflace

Rychlejší přijetí eura by mohlo ekonomiku poškodit například vysokou inflací a následným propouštěním v podnicích. Pokud bude chtít Česko přijmout společnou evropskou měnu na konci desetiletí, musí podle dokumentu v reformách pokračovat. Reformy nemají být založeny na jednorázových škrtech či příjmech. Mají být naopak důsledkem "hlubokých strukturálních reforem". Ty se budou například týkat snižování dlouhodobé nezaměstnanosti.

Dokument také předpokládá, že kurz domácí měny nebude po vstupu ČR do EU na jaře příštího roku svázán s eurem. Koruna tak zůstane mimo měnový mechanismus ERM II.

Hlavní výhodou přijetí eura má být podle dokumentu větší stabilita prostředí pro podnikání a tím i vyšší růst ekonomiky. Mezi rizika přijetí eura řadí dokument případné příliš velké dopady výkyvů ekonomiky eurozóny na domácí hospodářství při nezvratně zafixovaném kurzu koruny. ČNB také ztratí možnost ovlivňovat inflaci a úrokové míry, a pomáhat tak domácí ekonomice. Hlavní slovo bude mít Evropská centrální banka.