Zatím největší schodek zaznamenal rozpočet v roce 2003, kdy se musely profinancovat škody způsobené katastrofálními povodněmi. Schodek tehdy dosáhl 109 miliard korun.

Ministerstvo financí očekává propad o 2,3 % 

Pokles pod dvě procenta ve středu připustilo ve své nejnovější predikci i ministerstvo financí: „Očekáváme, že po období vysoké dynamiky HDP a jejím následném zpomalování v loňském roce dojde letos k poklesu české ekonomiky o 2,3 %,“ píše se v materiálu. Ještě v lednové predikci přitom MF odhadovalo letos růst ekonomiky o 1,4 % a v příštím roce o 2,1 %.

V praxi to bude znamenat další zavřené firmy, pokles zakázek a prodloužení front před úřady práce. Především však se vzdálí možnost přijetí eura. Deficit veřejných financí letos kvůli hospodářské krizi stoupne podle nových odhadů na 4,5 % HDP.

To, že ekonomika může letos výrazně zbrzdit svůj růst a dostat se do červených čísel začínajících číslovkou minus dvě, připouštějí i guvernér ČNB Zdeněk Tůma a její viceguvernér Miroslav Singer. Kvůli dohodám parlamentních stran o protikrizových opatřeních a volebnímu cyklu budou přijata další opatření, která uvedený deficit dále prohloubí.

Kalousek chce spořit

Rovněž odhady schodků se zhoršují měsíc od měsíce. Ještě v lednu se počítalo s tím, že ekonomika poroste pouze jednoprocentním tempem. Schodek rozpočtu by se potom i s výdaji na protikrizová opatření pohyboval kolem 111 miliard korun. Od té doby jsou odhady růstu, respektive poklesu ekonomiky a tedy i údaje o rozpočtových příjmech stále pesimističtější.

Náměstek ministra financí Eduard Janota začátkem dubna řekl, že letošní schodek rozpočtu by měl činit 120 až 130 miliard Kč, což je zhruba 4 % HDP. Příčinou hrozícího rekordního deficitu je především výpadek daňových příjmů.

„Pokud bude pokles HDP o dvě procenta, budou letošní příjmy rozpočtu jeden bilión korun, což je na úrovni roku 2006, 2007,“ řekl Uvíra ČTK. Proti tomu jdou výdaje 1,152 biliónu korun, které je potřeba ještě zvýšit o až 50 miliard korun vynaložených vládou na protikrizová opatření. „Pokud bychom chtěli letos vyrovnaný rozpočet, museli bychom se dostat na výdaje roku 2006,“ uvedl kandidát na nového ministra financí.

Zároveň upozornil, že nárůst výdajů mezi roky 2006 až 2009 je z 90 % tvořen mandatorními výdaji, tedy výdaji určenými zákony. Mezi ně patří například důchody nebo sociální dávky. Letos činí tyto výdaje 616 miliard korun.

Podle odborníků na rozpočet by však schodek rozpočtu nakonec nemusel být tak velký. Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek předloží ve čtvrtek vládě návrh střednědobých výdajových rámců, tedy nejvyšších možných výdajů státu, se schodkem 150 miliard korun.

Na kolik přijdou návrhy poslanců

Jaký schodek nakonec bude, závisí především na vývoji ekonomiky, a to jak světové, tak domácí. Výdaje státu se však mohou přes snahu ministerstva financí ještě zvýšit, pokud se ve Sněmovně prosadí různé náměty předkládané poslanci z řad koalice i opozice a nezřídka vydávané za protikrizová opatření.

To se týká i šrotovného. Pokud projde návrh, na kterém se dohodla opozice s koalicí, šrotovné bude jako protikrizové opatření schváleno, ale datum, odkdy by se mělo využít v praxi, bude záležet na rozhodnutí vlády. Reálná je tak i možnost, že se šrotovné letos proplácet nebude, což by pro rozpočet představovalo úsporu několika miliard.

Podle politologů má totiž šrotovné sehrát především roli volebního lákadla. Schodek rozpočtu by mohlo snížit i další omezení provozních nákladů ministerstev či zmrazení mezd zaměstnanců vyplácených ze státní kasy.