Petr Gandalovič (ODS) uvedl, že letos očekává desetiprocentní růst cen potravin. Michal Hašek (ČSSD) se domnívá, že to bude více.

Uplynulých dvanáct měsíců bylo z hlediska zdražování rekordních. Např. cena mouky v květnu meziročně vzrostla o více než polovinu, o téměř třetinu zdražilo pečivo, rýže, ale i mléko a výrobky z něj. O čtvrtinu v květnu meziročně zdražil chléb a kuřata, o pětinu vejce a mléko. Ovoce a zelenina zdražily o cca 10 procent. Světové ceny rýže na jaře vzrostly o téměř 100 procent, v českých obchodech se to projeví se zpožděním.

Prezident agrární komory Jan Veleba uvedl, že "poptávka po potravinách bude ve světě trvale větší než možnosti výroby". Za zvýšení cen podle něj mohou také spekulanti. Na otázku, o kolik letos potraviny zdraží, řekl: "Bude to více než 10%."

Michal Hašek se domnívá, že spalování biopaliv, které je podle odborníků jednou z příčin zdražování, může být až na hranici morálky a je třeba znovu diskutovat o jeho využívání. V chudších státech, např. v Egyptě, způsobuje vážné problémy.

Biopaliva místo pšenice

Plocha určena pro pěstování potravin se totiž využívá k pěstování rostlin na biopaliva, například řepky.

Evropská unie byla dlouhá léta zvyklá na to, že potravin je přebytek a biopaliva měla být původně pomocí zemědělcům. Situace se však změnila. "Musíme dělat vše proto, aby se produkce potravin zvýšila," uvedl Gandalovič. Hašek dodal, že je třeba hlídat zabírání orné půdy na jiné účely.

Politici diskutovali také o zákonu, který by reguloval nadvládu supermarketů v ČR. Někteří pekaři či zemědělci se totiž bojí bojovat o svá práva, protože supermarkety od nich pak nemusí zboží odebírat. "Sami potravináři přistupují na určité podmínky... Pokud se schválí zákon, který bude regulovat řetežce, tak se supermarkety obrátí jen k velkým dodavatelům a k zahraničním dodavatelům," řekl Gandalovič. Odmítl také, že by vláda měla regulovat maloobchodní ceny potravin.

Hašek však řekl, že návrh jejich zákona není o maržích a cenách, ale o etickém chování firem.