V roce 1961 si zákazník mohl na lahvové desítce pochutnat v průměru za tehdejší 1,70 Kčs. Podle údajů Českého statistického úřadu se pak přes dvě desetiletí cena vůbec nezměnila, až v roce 1984 podražila na 2,50 Kčs. Tato cena zůstala až do revoluce.

Rozsáhlé změny přinesla až devadesátá léta, jak do kvality, chuti, množství značek a samozřejmě i ceny.

O ceně se rozhodovalo na ÚV

"Cena byla dříve politickou otázkou,“ řekl Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Novinkám prozradil, že jeden čas působil jako cenový gestor. "Nejvyšší stranické orgány rozhodovaly, zda pivo podraží a o kolik. Mě pak na několik dní zavřeli do zámku v Kolodějích a podle určitého vzorce jsem dělal cenu piv v celé republice,“ vysvětlil Veselý.

 foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek
Jak dále vysvětlil, znamenalo to, že měl například nakázáno, aby lahvové pivo mělo stát jako v hospodě čtvrté cenové kategorie. Podle podobných pravidel pak stanovil veškeré ceny. "Poté přišla komise, která vše zkontrolovala a popřípadě udělala ještě nějaké úpravy,“ dodal odborník.

Podle něj ale některé změny nebyly v souladu s pravidly, podle kterých se měl sám řídit. Posléze se dozvěděl, že ceny nakonec upravil i sám tehdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš.

Ceny uvedené v článku jsou průměrem všech lahvových piv s obsahem alkoholu 3,4 až 4,1 %, které bylo možné zakoupit v obchodech od roku 1961. Vyplývá to ze statistiky Českého statistického úřadu. Co do značek jsou v průměru započítány piva velkých pivovarů, ale i menších regionálních.

S cenou vzrostla i kvalita

Zdražení o stovky procent během jednoho desetiletí se může zdát příliš agresivní, ale s cenou rostla především kvalita. "Všechno v devadesátých letech podražilo, ale růst cen u piva byl v zásadě pomalejší než u jiných potravin,“ komentoval Veselý.

Podle něj si navíc v současnosti může každý koupit ze svého platu více piv než za minulého režimu, kdy o cenách piva rozhodovali funkcionáři KSČ. Kvalita piva navíc podle něj byla tehdy rozličná. "Lidi v obchodech otáčeli lahve hrdlem dolů, aby zjistili, zda v ní nejsou usazeniny. Trvanlivost piva byla kdysi jen sedm dnů,“ připomněl Jan Veselý.

V minulé éře působilo v tehdejším Československu na osm velkých pivovarních podniků, rozdělené byly podle krajů.

Pivo "PITOMOST"

Pamětníci si jistě vzpomenou na takový unikát, jakým bylo Pito. Název nealkoholického piva byl složen z písmen slov "PIvo“ a "auTO“.

"Vyráběl ho Pivovar Most a jelikož se nedalo vůbec pít, lidi mu říkali pitomost,“ dodal Veselý.

I v současnosti je ale možné narazit v obchodech na piva pochybné kvality. Jedná se především o "neznačková piva“ za velice nízkou cenu. Dohromady je pak možné zakoupit kolem 400 druhů nejrůznějších piv.