Zdražení pocítí hlavně zadlužené a chudší domácnosti

Změny sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), se kterými od ledna příštího roku počítá vládní reforma veřejných financí, jim totiž zdraží potraviny i teplo a vodu. Ekologické daně zdraží i vytápění uhlím. Současně je třeba počítat s tím, že od příštího roku opět stoupne nájemné. Sazby DPH zvýší cenu i některých služeb, lístky na kulturu a sport, zdraží také dopravu. Zdraží tedy ty položky, které již dnes představují největší podíl výdajů domácností.

Od nového roku by mělo souběžně dojít ke zvýšení platů, díky rovné 15% dani z příjmu. U nízko a středně příjmových domácností však zvýšení platů bude představovat stokoruny měsíčně. Vyšší výdaje ale podle pesimistických odhadů značně převýší vyšší příjem. To může rozkolísat již tak složité rodinné rozpočty rodin, které splácejí půjčky či mají nízké příjmy.

Problémy by pak nemělo jen "pár" rodin. Už dnes podle šetření Českého statistického úřadu má problémy se splácením půjček na 7,3 procenta domácností, s příjmy obtížně vychází třetina českých domácností. Jen domácností rodin s dětmi a minimálními příjmy je na 350 tisíc. Dálkové teplo, které od ledna zdraží, odebírá 1,5 miliónu bytů, tedy asi čtyři milióny lidí. Uhlím vytápí své byty 180 tisíc domácností, tam cenový skok díky ekologické dani bude výraznější.

Hlavně však v současnosti dluží české domácnosti bankám a finančním institucím na 550 miliard korun, a to do této částky nejsou započítány částky různých splátkových firem. Tyto rodiny jsou tak na roky dopředu vázány povinností splácet minimálně 899 korun (a více) měsíčně. Zatím je spláceli z tzv. zbytných peněz, tedy které zbyly po uhrazení nutných nákladů. Po zvýšení výdajů ale objem tzv. zbytných peněz výrazně poklesne. Navíc by si měli občané začít výrazně spořit na stáří.

V současnosti se nejvíce z rodinných příjmů vydá na potraviny, bydlení, dopravu, kulturu a volný čas a telekomunikace. U většiny těchto položek díky změně sazeb daní dojde ke zdražení, nebo se příští rok počítá s růstem cen (nájemné).

Samostatně změny cen jednotlivých položek nepředstavují astronomické částky. Cena tepla se zvýší zhruba o tisícikorunu ročně. Dopad změn sazby DPH bude u nejchudších rodin v průměru kolem stovky na měsíc a osobu. Zdražení dopravy může představovat rovněž stovku měsíčně. Ve svém součtu a znásobením počtem členů rodin ale dají dohromady již tisícikorunové měsíční sumy navíc a ty zaplatit už problém bude.

Zvýšení platů, ke kterým by mělo samozřejmě rovněž dojít díky snížení daní z příjmu na patnáct procent, představuje kompenzaci vyšších výdajů, ale nekryje je zcela.

Problém spočívá v tom, shodují se sociologové, že ceny rostou u těch výdajů, bez kterých se rodiny jen těžko obejdou, a hlavně, které se musejí zaplatit. To je příklad právě nákladů na bydlení, nákup léků, dětského zboží či splácení půjček. Jinak totiž hrozí exekuce či vystěhování z bytu. Již dnes je kvůli nesplácení půjček ročně stíháno na 13 tisíc lidí.

Když tedy rodina s nízkými příjmy a půjčkou zaplatí nezbytné výdaje, zbude jí méně peněz. Bude tedy muset měnit rozpočty, své spotřební chování. Bude míň nakupovat, což ale může snížit tempo růstu HDP, upozorňují ekonomové. Nebudou číst, kupovat knihy, noviny, časopisy. Nebudou investovat do vzdělání a zvyšování kvalifikace. To ovšem může zhoršit zase jejich zaměstnatelnost a ztížit jim hledání nového pracovního místa, sníží se úroveň stylu a způsobu života. To přispívá k tomu, že u rodin s nízkými příjmy se tzv. "reprodukuje chudoba", upozorňují sociologové.

Ekonomové ale upozorňují - jde o odhady, ceny se nemusejí automaticky zvýšit o 4 procenta. Bude zde působit vliv konkurence zejména u potravinářského zboží, firmy se budou snažit uchovat prodejnost svých výrobků. Pesimisté ale namítají - nebo naopak, zvýšení sazeb využijí k nárůstu cen, proti kterému se spotřebitel nebude moci účinně bránit.