Ve čtvrtém čtvrtletí rostla hlavně zadluženost vládního a podnikového sektoru. "Sekyra" vládního sektoru ovlivnila zahraniční dluh z 20 procent. Stát totiž čerpá úvěr od Evropské investiční banky, peníze z něj míří do výstavby dopravní infrastruktury a regionálních projektů. Zahraniční závazky obchodních bank a ČNB se na celkovém zahraničním dluhu podílely 23 procenty.

Dluhy podnikového sektoru rostly kvůli zahraniční poptávce po dluhopisech tuzemských podniků a dodavatelským a finančním půjčkám. Podnikový sektor se na celkové výši zadlužení podílel 57 procenty.

V rostoucím dluhu hrály významnou roli zájem zahraničních portfoliových a přímých investorů o Česko. Zahraniční investice byly  ve 4. čtvrtletí o 92,6 miliardy korun vyšší než české investice v cizině. V meziročním srovnání se tak pasivní saldo investiční pozice Česka vůči zahraničí zvýšilo o 198,8 miliardy korun na 1,034 biliónu korun.