Hlavní obsah
Aktivita zmijí v České republice v letech 1999 až 2013 Foto: Jiří Valenta - vedoucí lékař Toxikologického centra v Praze, Mapy.cz

Zmije letos uštkla už nejméně 15 lidí. Ránu nezaškrcujte ani nevysávejte

Patnáct zmijích uštknutí bylo evidováno od začátku roku na území České republiky, řekl Novinkám vedoucí Toxikologického centra Jiří Valenta. Nejčastěji se tento plaz vyskytuje v zalesněných horských oblastech. Po uštknutí zmijí vznikne v osmdesáti procentech otok, v těžkých případech dojde k poklesu tlaku nebo k anafylaktickému šoku.

Aktivita zmijí v České republice v letech 1999 až 2013 Foto: Jiří Valenta - vedoucí lékař Toxikologického centra v Praze, Mapy.cz
Zmije letos uštkla už nejméně 15 lidí. Ránu nezaškrcujte ani nevysávejte

„Za rok 2019 zatím evidujeme patnáct uštknutí. Jedná se ovšem pouze o nám hlášená a registrovaná uštknutí. Odhaduji, že celkově jich může být dvojnásobek,“ řekl Novinkám vedoucí Toxikologického centra 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jiří Valenta. Za celý loňský rok uštkla zmije 23 lidí.

Žádné z uštknutí nebylo smrtelné. „Za dobu trvání Toxikologického centra, tedy od roku 1993, nebylo zaregistrováno úmrtí po zmijím uštknutí,“ doplnil Valenta.

Zmije obecná

Foto: Profimedia.cz

Zmije se pohybují v zalesněných oblastech

Valenta se také podílel na výzkumu mezi lety 1999 a 2013. Ten potvrdil, že se v České republice zmije nejčastěji objevují v zalesněných horských oblastech. „Zmije obecná u nás preferuje vlhčí a chladnější stanoviště, typicky podhorské a horské oblasti,“ souhlasí kurátor chovu plazů v Zoologické zahradě hlavního města Prahy Petr Valenský.

Ohledně ošetření po uštknutí jedovatým hadem koluje mezi lidmi řada mýtů. Mezi ně patří i to, že místo nad ranou je nutné zaškrtit, aby se jed nerozšířil do celého těla. Podle odborníků jde však o chybu, protože jed, který se ostatní krví nemůže naředit, v koncentraci působí v zasaženém místě mnohem silněji. Dalším omylem je vysátí jedu ústy, i těmi totiž může proniknout do těla. Rána se rovněž nerozřezává, protože bolest způsobuje u uštknutého stres a tím vyšší tlak krve a její rychlejší oběh. Ze všeho nejlepší je zachovat co možná největší klid a končetinu znehybnit pokud možno dlahou, nebo ji nechat klidně viset podél těla. Pokud je zasaženo jiné místo než končetina, vyvarovat se stavu, při kterém stoupá krevní tlak. A především zavolat záchranku.

Stejný výzkum také prokázal, že se nejvíce uštknutí objevuje mezi květnem a červencem. Žádné uštknutí naopak nebylo evidováno v období od listopadu do února.

Zmije útočí, když se cítí ohrožená

Zmije uštkne při nechtěném kontaktu, dotyku, pocitu ohrožení. „V místě je vidět vkus jedových zubů, dva vpichy, výjimečně jeden pouze jedním zubem, cca 0,8 – 1,2 cm od sebe,“ potvrdil Novinkám Valenta.

Před pár lety kousla zmije i učitelku biologie Kateřinu Landovou. „Šla jsem po rukou a šlápla jsem jí na ocas. Měla jsem u sebe nůž, a tak jsem si ránu po kousnutí rozřízla a vysála. To bylo ale zbytečné, naše zmije tak jedovaté nejsou,“ svěřila svůj zážitek se zmijí učitelka biologie Kateřina Landová.

Může nastat anafylaktický šok

Po uštknutí se v osmdesáti procentech objeví bolest končetiny a vnikne otok. „Celkovými příznaky jsou nevolnost, zvracení, bolest břicha, v těžších případech většinou pokles tlaku,“ doplnil Valenta s tím, že nebezpečná je okamžitá alergická reakce, která může vést až k šoku.

S ránou se nesmí manipulovat a podvazovat ji. „Nutná je také návštěva zdravotnického zařízení. U dětí a při rychle vznikajících příznacích je potřeba rychlá zdravotnická pomoc,“ sdělil Novinkám Valenta.

Anketa
Setkali jste se někdy v přírodě se zmijí?
Ano
83.2 %
Ne
16.8 %
Celkem hlasovalo 3961 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků