Článek
„Za rok 2019 zatím evidujeme patnáct uštknutí. Jedná se ovšem pouze o nám hlášená a registrovaná uštknutí. Odhaduji, že celkově jich může být dvojnásobek,“ řekl Novinkám vedoucí Toxikologického centra 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jiří Valenta. Za celý loňský rok uštkla zmije 23 lidí.
Žádné z uštknutí nebylo smrtelné. „Za dobu trvání Toxikologického centra, tedy od roku 1993, nebylo zaregistrováno úmrtí po zmijím uštknutí,“ doplnil Valenta.
Zmije obecná
Zmije se pohybují v zalesněných oblastech
Valenta se také podílel na výzkumu mezi lety 1999 a 2013. Ten potvrdil, že se v České republice zmije nejčastěji objevují v zalesněných horských oblastech. „Zmije obecná u nás preferuje vlhčí a chladnější stanoviště, typicky podhorské a horské oblasti,“ souhlasí kurátor chovu plazů v Zoologické zahradě hlavního města Prahy Petr Valenský.
| Ohledně ošetření po uštknutí jedovatým hadem koluje mezi lidmi řada mýtů. Mezi ně patří i to, že místo nad ranou je nutné zaškrtit, aby se jed nerozšířil do celého těla. Podle odborníků jde však o chybu, protože jed, který se ostatní krví nemůže naředit, v koncentraci působí v zasaženém místě mnohem silněji. Dalším omylem je vysátí jedu ústy, i těmi totiž může proniknout do těla. Rána se rovněž nerozřezává, protože bolest způsobuje u uštknutého stres a tím vyšší tlak krve a její rychlejší oběh. Ze všeho nejlepší je zachovat co možná největší klid a končetinu znehybnit pokud možno dlahou, nebo ji nechat klidně viset podél těla. Pokud je zasaženo jiné místo než končetina, vyvarovat se stavu, při kterém stoupá krevní tlak. A především zavolat záchranku. |
Stejný výzkum také prokázal, že se nejvíce uštknutí objevuje mezi květnem a červencem. Žádné uštknutí naopak nebylo evidováno v období od listopadu do února.
Zmije útočí, když se cítí ohrožená
Zmije uštkne při nechtěném kontaktu, dotyku, pocitu ohrožení. „V místě je vidět vkus jedových zubů, dva vpichy, výjimečně jeden pouze jedním zubem, cca 0,8 – 1,2 cm od sebe,“ potvrdil Novinkám Valenta.
Před pár lety kousla zmije i učitelku biologie Kateřinu Landovou. „Šla jsem po rukou a šlápla jsem jí na ocas. Měla jsem u sebe nůž, a tak jsem si ránu po kousnutí rozřízla a vysála. To bylo ale zbytečné, naše zmije tak jedovaté nejsou,“ svěřila svůj zážitek se zmijí učitelka biologie Kateřina Landová.
Může nastat anafylaktický šok
Po uštknutí se v osmdesáti procentech objeví bolest končetiny a vnikne otok. „Celkovými příznaky jsou nevolnost, zvracení, bolest břicha, v těžších případech většinou pokles tlaku,“ doplnil Valenta s tím, že nebezpečná je okamžitá alergická reakce, která může vést až k šoku.
S ránou se nesmí manipulovat a podvazovat ji. „Nutná je také návštěva zdravotnického zařízení. U dětí a při rychle vznikajících příznacích je potřeba rychlá zdravotnická pomoc,“ sdělil Novinkám Valenta.