Hlavní obsah

Zloděj i čuňata, znělo ve Sněmovně. Aspoň se neprali

Právo, Naďa Adamičková Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Zloděj, podvodník, korupčník, lhář, zbabělec, tunelář, fízl, čuňata, hyperprůser, vymyté mozky. Ne, nejde o hospodské výrazy. Právě takové nadávky museli v tomto volebním období zaznamenávat sněmovní stenografové při poslaneckých jednáních.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jednací sál Sněmovny při hlasování. Ilustrační foto

Článek

Nic na tom nezměnil ani fakt, kdy sněmovní vedení se na podzim roku 2015 usneslo, že jakmile padne v debatě sprosté slovo, jednání bude přerušeno.

„Čuňaty“ a lidmi s „vymytými mozky“ se stali poslanci ANO v podání Jany Černochové (ODS), když se Sněmovna hádala o pravomocích obchodních inspektorů.

Celé čtyřleté období provázely spory zejména mezi Andrejem Babišem a Miroslavem Kalouskem, kteří se častovali slovy „zloděj“, „lhář“ či „korupčník“. A nešlo jen o programové střety, jako třeba kolem zavedení EET nebo kontrolního hlášení DPH. Předseda TOP 09 nenechal na Babišovi nit suchou a jeho označení oligarcha vlezlo pod kůži leckomu z politiků.

Vyhrocené spory

V posledních měsících se ke Kalouskovi přidali i politici koaliční soc. dem. a lidovců. Spory se začaly vyhrocovat kolem loňské policejní reorganizace, pokračovaly přes schvalování zákona o střetu zájmů zvaného také lex Babiš, kauzu korunových dluhopisů a vyvrcholily příběhem Čapího hnízda.

„Já připouštím, že takových týpků v podnikatelském světě v České republice bude více,“ rýpl si Kalousek do Babiše třeba při debatě o údajných daňových podvodech ministra financí, kterých se měl dopustit právě v případě dluhopisů.

„Ale nikdo z těch lidí se nestal ministrem financí, který si vetkl do štítu boj s daňovými úniky. Nikdo z těch lidí neříká, že všetci kradnú, a nechce ždímat živnostníka o poslední korunu, a přitom se jim směje do očí a říká: vy všichni kradnete, jenom já legálně optimalizuji a čerpám,“ pokračoval.

Nevraživost až do konce

Vzájemná rozhádanost vydržela poslancům až do minulého týdne, kdy se sešli naposledy. Šéfové klubů nebyli schopni se shodnout, jak pilná Sněmovna v tomto volebním období byla. Podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury prošlo dolní komorou 379 zákonů, babišovci sdělením Jaroslava Faltýnka napočítali 337, Roman Sklenák (ČSSD) uvedl 354 zákonů.

Oficiální číslo přijatých zákonů podle tiskového odboru za čtyři roky činí 330. Rozdíl byl mj. v tom, jak počítat zákony, které se vracely ze Senátu a o nichž Sněmovna hlasovala znovu.

Celkem se ve Sněmovně sešlo 648 návrhů zákonů, a to jak z dílny vlády, tak poslanců, Senátu i krajů. Jejich osud je stejný: buď byly zamítnuty, anebo na ně vůbec nedošlo. A to nejen kvůli času, ale i kvůli obstrukcím. Počet dnů „vysezených“ při šedesáti jednáních Sněmovny přitom dosáhl deseti měsíců nepřetržitě. A to ještě dvě schůze – k České poště a Čapímu hnízdu – zůstaly nedokončené.

Prezidenta si užili víc než předchůdci

Příkladem může být návrh z dílny Jihočeského kraje i komunistů na zdanění církevních restitucí, poslanecký návrh o registrovaném partnerství, o univerzitních nemocnicích, zálohovém výživném, sociálním bydlení nebo třeba vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu.

Za „referendový“ návrh ve Sněmovně osobně orodoval prezident Miloš Zeman. Marně. Přítomnost prezidenta si přitom mohli poslanci v tomto volebním období užít častěji než jejich předchůdci. Zeman se jednání dolní komory účastnil šestkrát, a to když se přimlouval třeba za přijetí zákona o prokazování původu majetku, o státní službě, národních parcích anebo loni chválil ještě Babišův návrh státního rozpočtu.

Sněmovna nicméně zažila i veselejší chvilky. Třeba když Daniel Korte (TOP 09) připomněl, že jednacím jazykem Sněmovny je čeština.

Jediný pokus svrhnout vládu

„Hatmatilka, kterou hovoří pan ministr financí Babiš, se českému jazyku blíží pouze velmi vzdáleně,“ pravil Korte v narážce na ministrovu českoslovenštinu. Poslance rozesmál třeba i předseda komory Jan Hamáček (ČSSD). „Univerzální voják pan ministr Brabenec uvede... Já se vám, pane ministře, hluboce omlouvám, ale je to prostě nakažlivé,“ pravil na adresu ministra Brabce, kterého už před jmenováním na Hradě „překřtil“ Úřad vlády na oficiální jmenovací listině.

„A je to. Teď už mi to definitivně nikdo neodpáře,“ poznamenal tehdy se smíchem ministr životního prostředí.

Navzdory hádkám mezi koalicí a opozicí čelila Sobotkova vláda pouze jednou hlasování o nedůvěře. Vyvolali ji v květnu 2015 opoziční poslanci TOP 09, ODS a hnutí Úsvit kvůli zachování daňové podpory biopaliv, spojované s podnikáním Babiše. Hlasování kabinet přežil, byť vystoupení premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vyvolalo posměšné reakce.

„Projev pana premiéra se dá označit tak, že to byl typický projev ženatého muže. To znamená, pokud se nepochválí sám, nikdo ho nepochválí,“ pravil třeba Pavel Blažek (ODS).

Atmosféra ve Sněmovně tak často ovlivňuje i důvěru lidí v její práci. Podle nejrůznějších průzkumů se pohybuje mezi 21 a 30 procenty.

Přesto se mohou poslanci pyšnit jedním: i přes vzájemnou nevraživost se v novodobé historii českého parlamentarismu nepoprali jako třeba jejich kolegové na Ukrajině, Slovensku, Turecku či v dalších zemích.

Reklama

Výběr článků

Načítám