Hlavní obsah

Zákon vyžene ministry z vedení vlastních firem

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Řada budoucích ministrů bude nucena brzy skoncovat se svým podnikáním. Týká se to zejména lidí z Babišova hnutí ANO, které se pyšní tím, že do politiky posílá úspěšné byznysmeny.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Lídr hnutí ANO Andrej Babiš

Článek

Podle zákona o střetu zájmů členové vlády – na rozdíl třeba od poslanců a senátorů – nesmějí provozovat žádnou podnikatelskou činnost nebo sedět v řídicích, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikajících firem.

Kvůli tomu se tak bude muset do měsíce po svém jmenování vzdát svých podnikatelských aktivit nejen šéf hnutí Andrej Babiš coby budoucí místopředseda vlády a ministr financí, ale také ministr dopravy Antonín Prachař a další.

Z obchodního rejstříku plyne, že Babiš bude nucen odejít z orgánů osmi firem ze svého impéria Agrofert, jehož tržní hodnota se odhaduje na 40–100 miliard korun. Prachař se bude muset vzdát funkce předsedy představenstva firmy Omega servis holding.

Odchod z funkcí ale neznamená, že by se Babiš musel Agrofertu a dalších firem vzdát. Zákon totiž členům vlády povoluje spravovat vlastní majetek. A vlastní firma nebo podíl v ní mezi správu osobního majetku patří.

Mládek už radši živnost položil

Pozastavit svou živnost v oboru poradenství a pořádání kulturních akcí budou muset budoucí ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a šéf kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Foto: Milan Malíček, Právo

Odvolaný ředitel ÚSTR Daniel Herman.

Pozastavit zemědělskou živnost by měl také možný ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vedle toho bude muset opustit post vedoucího jednoho ze středisek společnosti Lukrom, která zabezpečuje komplexní služby pro zemědělskou veřejnost.

A konec byznysu znamená možný vstup do funkce ministra průmyslu a obchodu také pro Jana Mládka (ČSSD). Ten je podle obchodního rejstříku předsedou statutárního orgánu družstva Fontes Rerum, které se věnuje obchodní činnosti, poradenství a vydavatelství.

Obdobnou náplň a k tomu ještě reklamu a správu nemovitostí má i druhá Mládkova firma Český institut aplikované ekonomie, v níž vlastní dvoutřetinový podíl. Mládek již od 1. ledna 2014 podnikání na základě živnostenského listu přerušil.

Bezzubý zákon o střetu zájmů

V minulosti někteří ministři své podíly ve firmách převáděli třeba na rodinné příslušníky, nebo se jich zbavili zcela. Příkladem byl někdejší ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), který prodal svůj podíl ve firmě Viamont, nebo bývalý šéf stejného resortu Vít Bárta (VV). Ten zase prodal svou firmu ABL bratrovi.

Navzdory tomu ale třeba Viamont získával za působení Řebíčka ve funkci ministra miliardové státní zakázky.

Odborníci se proto shodují v jednom: starý a „vykostěný“ zákon o střetu zájmů nezabrání, aby se ministři nedostali do střetu zájmů, byť se svého byznysu vzdali.

„Je dobré si říct, že střet zájmů může být stejný i u řady ministrů, kteří nepodnikali, ale byli politiky,“ řekl Právu programový ředitel nevládní protikorupční organizace Transparency International Radim Bureš.

Jako příklad uvedl třeba rozhodování o zakázce firmě, která přispěla politické straně na volební kampaň.

Podle Bureše je proto věcí veřejnosti a médií sledovat, jak se daní politici při rozhodování chovají.

I kvůli tomu třeba zákon stanoví, že při hlasování musí politik – a to už se týká i poslanců a senátorů – oznámit svůj vztah k projednávané věci a případně se z hlasování vyloučit.

Praxe ale naznačuje, že takových případů je jako šafránu. V parlamentu jsou známy hlavně případy protikuřáckých opatření, kdy zákonodárci s gustem oznamovali svůj střet zájmů coby kuřáků, hlasování si ale nikdy nikdo nenechal ujít.

Pokuta? Napomenutí

Za porušení zákona o střetu zájmů hrozí jen pokuta do padesáti tisíc korun v přestupkovém řízení. A v tom je kámen úrazu. Přestupkové řízení totiž vedou správní orgány v místě bydliště provinilce a těžko předpokládat, že udělí pokutu „svému“ politikovi, od kterého se třeba mohou dočkat některých výhod.

Navíc aby mohl správní orgán pokutu udělit, musí ho někdo o porušení zákona informovat.

Zkušenosti s tím má např. občanské sdružení Oživení, které v několika případech podalo příslušným orgánům podnět k přestupkovému řízení. Ve většině případů ale politici potrestaní nebyli, anebo výsledek řízení zůstal utajen s odkazem na neveřejnost řízení.

Podle Oživení např. ministři Nečasovy vlády Jiří Besser (TOP 09), Pavel Drobil a Alexandr Vondra (oba ODS) ve svých přiznáních zatajili podnikatelské aktivity. Výsledek? Vinným byl uznán pouze Besser. Trest? Napomenutí.

I proto nevládní organizace opakovaně vyzývají politiky ke změně neúčinného zákona o střetu zájmů. A to hlavně kvůli nedostatečnému postihu viníků. Zatím bezvýsledně.

Reklama

Výběr článků

Načítám