Hlavní obsah
Foto: Jan Handrejch, Právo

Zákon o rozpočtové odpovědnosti požene k Ústavnímu soudu 60 senátorů

O zrušení části zákona o rozpočtové odpovědnosti, který poslanci prosadili navzdory výhradám horní komory, požádá u Ústavního soudu (ÚS) šest desítek senátorů. Těm vadí, že norma omezuje právo obcí i krajů hospodařit dle vlastního rozpočtu.

Foto: Jan Handrejch, Právo
Zákon o rozpočtové odpovědnosti požene k Ústavnímu soudu 60 senátorů

Pro napadení zákona u Ústavního soudu je zapotřebí podpisu alespoň 17 senátorů z celkového počtu 81. Senátor Miloš Vystrčil (ODS) ve čtvrtek novinářům řekl, že se jich pod návrh zatím podepsalo 60, další přislíbili podpis.

Zákon se podle něj chová jinak ke státu a jinak vůči územně samosprávným celkům a je v tomto směru diskriminační. Kdyby začal fungovat, mohl by existenčně ohrozit stovky obcí.

Návrh na zrušení částí zákona sepsal expert na ústavní právo Karlovy univerzity Aleš Gerloch.

Ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch

Foto: Archiv Práva

„Je to skutečně unikátní záležitost tím, že Senát byl přehlasován, a je to tedy rozhodnutí Sněmovny,” uvedl Gerloch k zákonu a počtu podpisů. Návrh by měl být podle Gerlocha projednán přednostně, aby měly obce čas se připravit na případnou účinnost rozhodnutí. Vedle většiny Senátu podporují iniciativu i Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí.

Menší obce bez zadlužení nemohou investovat

Senátorům se hlavně nelíbí, že jde o běžný, nikoli ústavní zákon, kterým se zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Senátor ČSSD Radko Martínek připomněl, že původně se počítalo i s ústavním rámcem nových pravidel. Protože ústavní zákon přijat nebyl, oba napadené zákony se ocitly podle senátorů ve vztahu k územním samosprávným celkům v ústavním vakuu.

Další výtkou senátorů je to, že zákon údajně ohrožuje vlastní fungování obcí. Mohly by se podle nich dostat do situace, v níž nebudou moci zajistit třeba opravy vodovodů nebo škol. Jde o ustanovení, které říká, že pokud dluh územně samosprávného celku překročí 60 procent jeho průměrných příjmů za poslední čtyři roky, musí obec, město nebo kraj začít dluh snižovat.

Senátor Miloš Vystrčil

Foto: Petr Horník, Právo

„Nově uložené povinnosti nezohledňují dosavadní stav hospodaření jednotlivých územních samosprávných celků, takže na některé obce se nová omezení budou vztahovat, aniž by obce měly dostatečný čas k přijetí opatření, jež by nová omezení vyloučila,” doplnil Vystrčil.

Zákon nejen stanoví pravidla pro hospodaření územních samosprávných celků s cílem snížit jejich zadlužení, sankcionuje také ty, kdo pravidla poruší snížením výnosů z přerozdělování daní. „To zakládá značnou nerovnost, neboť fakticky tato opatření dopadají zejména na ty nejmenší obce s malým rozpočtem, pro něž každá větší investiční akce vyžaduje zadlužit se,” míní Vystrčil.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků