Článek
Odpůrci tohoto řešení mají strach, že se obec stane terčem a nebudou moci chodit do vojenského prostoru sbírat lesní plodiny. Chtějí přinejmenším referendum. Příznivci argumentují novými pracovními příležitostmi, přílivem financí a zviditelněním obce.
"Práce je tady málo, takže bych to přivítal. Kolem základny by mohla být řada příležitostí," říká čtyřiačtyřicetiletý Zdeněk Kunz.
Pracuje zatím v kotelně na vojenské základně zdejších dělostřelců, ale zanedlouho v zaměstnání kvůli plynofikaci končí. Vedle domu, kde sedmatřicet let bydlí, sáňkují děti. "Ať přivezou Mickey Mouse," dopovídá po svém jedno z dětí.
Jahody a borůvky
Z jiného domu právě vycházejí dvě starší paní. "Jsem pro. Přineslo by to práci," říká osmašedesátiletá Alžběta Salačová.
"To už bychom tam nemohli na jahody ani na borůvky. Navíc se bojím nebezpečí, Rusko je proti tomu. Proč pořád musíme být někomu poplatní," oponuje jí sedmapadesátiletá Danuše Ederová. Jsou přitom sousedky a kamarádky. Okolo současné dělostřelecké základny si to šine k domovu dvaapadesátiletý hasič Miroslav Jandík. "Politici si stejně udělají, co chtějí. Když o tom rozhodnou, budu se o to díky povolání, třeba v případě požáru, starat. Možná by si to politici mohli postavit na dohled. Třeba na Letnou nebo na Strahov," směje se.
"Je to prospěšná věc. Máme alianční závazky, bude to mít ekonomický přínos a vliv na zahraniční politiku ve vztahu k udělení bezvízové povinnosti našim občanům," soudí devětatřicetiletý Janusz Adamus postávající před potravinami. Je vojákem z povolání a slouží u místních dělostřelců.
Část občanů se nicméně svůj názor bojí vyjádřit. Třeba prodavač v obchodu autopotřeb, prodavačky v koloniálu nebo hosté v Restaurantu Eška. Ti jen nesouhlasně kývají hlavou a mlčí.
"Jince budou první terč," prohodí nakonec jeden ze štamgastů. Inkognito chtějí zůstat i dívky sedící opodál. "Budeme tady populární. Naposledy jsme byli v televizi před léty, když se zde zastřelil voják, a teď," vysvětlují.