Hlavní obsah

Zabavit zvíře trýzniteli je snadné. Nové majitele ale stát hledá těžce

Právo, Adéla Jelínková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejnáročnější případ zvířat v historii – tak označují zaměstnanci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) kauzu sedmaosmdesáti koní z Jankova na Benešovsku. Stádo zvířat státu připadlo loňského listopadu poté, co byla zabavena původnímu majiteli pro podezření z týrání. Většina z nich se prodala až na přelomu února a března tohoto roku.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Prodej zvířat, která se ocitnou pod péčí úřadu, je přitom výjimkou, jež se týká téměř výhradně koní. Jelikož naprostou většinu zvířat policisté odeberou majitelům, kteří je týrají, je nesmírně obtížné najít pak pro ně nový domov, a to třeba i zadarmo.

Nejčastěji v péči úřadu, který prodej a darování zvířat propadlých států zajišťuje, končí psi. Jen za loňský rok jich pod ochranou státu skončilo šedesát. Výjimkou nejsou ani kočky nebo králíci.

Mezi zabavená zvířata v loňském roce patří také tři kachny, deset koz nebo dvě morčata. Celkem i se zmiňovanými koňmi z jankovské kauzy šlo o 169 živočichů.

„V minulosti nám připadl také hroznýš, sklípkan, činčila, agamy, želvy, slepice nebo i podíl na stádu skotu a prasat,“ vyjmenoval Právu mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

Podle něj se veřejnost, která může nabídku zvířat sledovat na internetových nebo facebookových stránkách úřadu, nejvíce zajímá tradičně o štěňata nebo malé psy.

„Problematičtější bývá umístění starších nebo agresivních psů. Pro exotičtější zvířata nalézáme nového majitele celkem rychle, například želvy si nedávno vzala Zoo Plzeň,“ uvedl Ležatka s tím, že zvířata jsou většinou darována bezplatně – ať už státním institucím, nebo soukromým osobám.

Příjmy nedosahují výdajů

„Zvířata, která jsou mnohdy týráním psychicky narušená, bývá problém umístit k novým majitelům i zadarmo, natož pokud bychom požadovali peníze,“ vysvětlil mluvčí.

V „nabídce“ úřadu (v sekci „pro státní instituce“) se před nedávnem objevila i zvířecí celebrita – útočný jelen Standa ze šumavské Kvildy. Ten nakonec skončil v oboře v Lánech. [celá zpráva]

Foto: NP Šumava

Agresivní jelen Standa našel nové útočiště v oboře zámku v Lánech.

„Pakliže je přece jen rozhodnuto o prodeji, částka z prodeje je vždy příjmem státního rozpočtu. Loni jsme prodali pět zvířat – dvě kozy a tři poníky. Celkem za ně do státního rozpočtu přibylo 25 666 korun. Zdarma jsme jich převedli mnoho desítek,“ nastínil Ležatka.

V případě zvířat ale většinou příjmy nepokryjí celkové náklady. Cena za veterinární péči a stravu tak může v průběhu času, který zvířata tráví v útulcích či záchranných stanicích po celém Česku, narůst do vysokých čísel. Tak tomu bylo například u koní z Jankova.

„Jsou případy, kdy trvá i několik měsíců, než nalezneme nové majitele. Nedávno jsme takto našli nové pány pro psího velikána Ferdu,“ doplnil Ležatka. Osmiletý kříženec brazilské fily Ferda byl na webových stránkách úřadu popsán jako „velký, starý a smutný pes“. Psího veterána policisté odebrali původnímu majiteli už v roce 2016.

Rychlý převod nemovitostí

V současné době se můžou zájemci přihlásit o osm koní z Frýdecko-Místecka nebo také o desetiletého zlatého retrívra Tobiho. V době přípravy tohoto článku měl úřad v plánu také aukci zbylých čtyř koní z Jankova.

Přestože úřad získává největší peníze z prodeje nemovitostí (jen v minulém roce bylo takto prodaných 4036 nemovitostí za 1,2 miliardy korun), většinu z nich rovněž předává zdarma: státním institucím nebo obcím či krajům. Kvůli tomu, že domy můžou rychle chátrat, snaží se je úřad darovat či prodat co nejrychleji.

„Často dostáváme nemovitosti ve špatném, někdy i havarijním stavu, zejména z odúmrtí (dědictví po člověku, který nemá žádné dědice, propadá státu – pozn. red.). Rychlý prodej pak samozřejmě záleží na stavu a lokalitě. Ve větších městech to problém nebývá, v oblastech se složitější sociální situací (severní Čechy, severní Morava) je to obtížnější,“ přiblížil Ležatka.

V takových případech se nemovitost někdy dostane až do dvanáctého kola výběrového řízení, její cena přitom klesne třeba až na třetinu původní odhadní ceny.

„Staly se i případy, kdy bylo nezbytné budovy kvůli havarijnímu stavu zbourat,“ doplnil Ležatka s tím, že při udržování neprodejných budov často využívají spolupráce s hasiči, kteří demolici budov nebo ořezávání stromů provádějí v rámci výcviku.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám