Hlavní obsah
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová Foto: Petr Hloušek, Právo

Za Babišových vlád přibylo 40 tisíc státních zaměstnanců, úředníků je ale méně

Snížení výdajů státní správy, které sliboval před volbami v roce 2017 Andrej Babiš se svým hnutím ANO, se nekonalo. Úředníků sice za Babišových vlád mírně ubylo, ale celkový počet státních zaměstnanců i výdaje rostly.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová Foto: Petr Hloušek, Právo
Za Babišových vlád přibylo 40 tisíc státních zaměstnanců, úředníků je ale méně

Čísla od Národního kontrolního úřadu (NKÚ) a ministerstva financí (MF) ukazují, že v roce 2018 bylo ve službách státu zaměstnáno 440 046 lidí. Jde o úředníky, školské pracovníky či příslušníky bezpečnostních složek (policisté, hasiči) a vojáky z povolání.

Aktuálně je státních zaměstnanců 482 270 tisíc. Oproti období před čtyřmi lety, kdy se do čela vlády postavil Babiš, je to o zhruba 40 tisíc více.

Objem prostředků na platy za čtyři roky vzrostl ze 166 miliard korun na předpokládaných 235 miliard v roce 2022. To ale nemusí být konečné číslo, protože v plánu je navýšení platů zaměstnanců ve veřejné správě, což by představovalo další náklady v řádu desítek miliard.

Primárně stát nabíral v oblasti regionálního školství, kde bylo od roku 2018 nově zaměstnáno podle údajů MF 31 939 lidí.

„Roste zejména počet učitelů, nepedagogů, ale i asistentů pedagoga, vychovatelů apod. z důvodu, že ve školské soustavě každý rok přibývají další děti, žáci a studenti,” osvětlila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Dále od roku 2018 přibylo 3924 příslušníků bezpečnostních sborů a 2431 vojáků.

Když Babiš ještě před volbami 2017 kritizoval přebujelost státního aparátu, explicitně jmenoval úředníky, kterých podle něj bylo „strašně moc”. V tomto směru ke zlepšení došlo - konkrétně úředníků v posledních letech podle MF o 2363 ubylo.

Snížil se i počet neobsazených míst, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chlubila, že „škrtla 4300 úředníků” ve státní správě, což prý přineslo úsporu více než 3,5 mld. Kč.

„Byly také prosazeny systémové změny, jako je novela zákona o rozpočtových pravidlech, která zastavila růst státního aparátu a problematiku tzv. černých duší,” dodala bez dalších podrobností k oblastem, kde k redukci došlo, Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva financí.

Desítky miliard navíc

Na nárůst počtu státních zaměstnanců a s tím i souvisejících výdajů státního rozpočtu na jejich platy poukazuje NKÚ.

„K celkové výši výdajů nejen v roce 2020, ale i v předchozích letech významně přispěly platy zaměstnanců ve vládou regulované sféře, které se zvyšují i z důvodu vzrůstajícího počtu zaměstnanců,” konstatovali auditoři úřadu ve stanovisku k závěrečnému účtu státního rozpočtu za loňský rok.

A přidali i kritické připomínky. „Přestože dochází k nárůstu počtu státních zaměstnanců a výdajů na jejich platy, výkonnost veřejného sektoru se nezvyšuje, naopak v posledních letech klesá,” uvedl NKÚ s tím, že ve srovnání výkonnosti veřejného sektoru, sledovaného v rámci globálního indexu konkurenceschopnosti, se Česko umístilo na 99. místě z celkových 141 zemí, což oproti roku 2016 značí propad o 34 míst. To je v rámci EU největší pokles.

Nejvíce peněz z balíku připadlo na školství, kam zamířilo 89 procent nových státních zaměstnanců. V roce 2017 šlo na platy školských zaměstnanců 71 miliard, vloni to bylo 111 a v návrhu rozpočtu na příští rok se počítá s částkou 125 miliard. To je dáno kromě náboru i zvyšováním platů v této oblasti.

„Čísla za rok 2022 vycházejí z návrhu rozpočtu, který ministerstvo financí předložilo vládě a který v kapitole MŠMT (ministerstvo školství) počítá s tříprocentním růstem platů pedagogů. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok v tuto chvíli dále počítá se zmrazením platů státních zaměstnanců. Připomínáme, že ve stávajících parametrech státního rozpočtu na rok 2021 je zajištěn průměrný rozpočtovaný plat učitele v regionálním školství ve výši 45 495 Kč, což představuje 152,6 procenta platu v roce 2017,” vysvětlila Vasko z MF.

Objem prostředků vynakládaných na platy ostatních státních zaměstnanců taktéž vzrostl, avšak oproti školství velmi mírně. Pracovníci bezpečnostních sborů přijdou podle návrhu rozpočtu na rok 2022 na 37 miliard, přičemž v roce 2018 to bylo 32 miliard, vojáci na 13 miliard místo necelých 11 a položka platů pro úředníky vzroste oproti 51 miliardám v roce 2018 na 58 miliard v rozpočtu na příští rok. Ten má předpokládaný deficit 376 miliard korun.

Podle NKÚ lze v dalších letech očekávat, že výdaje na platy budou výrazněji promlouvat do rozpočtu.

„Při ekonomickém ochlazení budou s největší pravděpodobností klesat příjmy státního rozpočtu, platby bez legislativní změny výrazněji ovlivněny nebudou, a proto lze očekávat růst podílu výdajů na platy na celkových příjmech státního rozpočtu,” doplnili kontroloři.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků