Hlavní obsah
Skládka dřeva u Božího Daru. Foto: Rudolf Voleman, Právo

Kvůli kůrovci přišla města o miliony

V součtu o řádově desítky milionů korun ze svých rozpočtů přišla podle průzkumu Práva v letošním roce města v Karlovarském kraji, která jsou vlastníky lesů. Důvodem je kůrovcová kalamita, která snížila meziročně ceny dřeva o více než polovinu.

Skládka dřeva u Božího Daru. Foto: Rudolf Voleman, Právo
Kvůli kůrovci přišla města o miliony

Karlovy Vary kvůli tomu přislíbily své organizaci Lázeňské lesy návratnou finanční výpomoc deset milionů korun.

„Vzhledem k tíživé finanční situaci, plynoucí z razantního poklesu ceny dřevní hmoty na tuzemském i zahraničním trhu, jejímž důvodem je kůrovcová kalamita, nebude mít společnost dostatek finančních prostředků na mzdy zaměstnancům a zákonné odvody z těchto mezd,“ uvedl mluvčí na karlovarském magistrátu Jan Kopál s tím, že Lázeňské lesy mají půjčku splácet šedesát měsíců, přičemž první splátka má být uhrazena nejpozději v polovině přespříštího roku.

Město Cheb sníží pachtovné pro Lesy města Chebu ze současných 7,5 milionu na 1,1 milionu korun za rok. Místo kácení by se městské lesy měly nyní ve zvýšené míře věnovat sázení, ale také například obnově a údržbě lesních cest nebo zadržování vody v krajině. Lesy města Chebu hospodaří asi na dvou tisících hektarech.

Problémy s financováním plánovaných investic na příští rok budou mít kvůli propadu cen dřeva radní Lokte nad Ohří na Sokolovsku. Finančním zatížením je navíc půjčka na rekonstrukci Dvorany, kterou bude muset město splácet.

„Postihlo nás to výrazně, protože to je prakticky jediný zdroj peněz mimo státní rozpočet,“ uvedl starosta Lokte Petr Adamec (piráti). „Pachtovné bylo v Lokti 15 milionů a propad je takový, že se dostaneme na řády nižších jednotek milionů korun,“ popsal starosta. „Pro náš rozpočet to bude naprostá katastrofa,“ dodal starosta.

Vlastní pila

Na Božím Daru zvažují kvůli nastalé situaci výstavbu vlastního městského lesního dvora, jehož součástí by byla i pila. „Široko daleko není žádná pila, kde bychom si z vlastního dřeva nechali udělat prkna, která bychom si uložili na pět deset let a pak je prodávali jako kvalitní řezivo do zpracovatelského průmyslu za lepší cenu, než když prodáváme dnes dřevo jako kulatinu,“ uvedl božídarský starosta Jan Horník (STAN), podle kterého to podobně dělají například horská městečka v Rakousku nebo italských Dolomitech.

„Dnes za dřevo dostanete méně peněz, než kolik stojí jeho vytěžení a odvoz,“ podivoval se starosta. Přitom nechápal, že v maloobchodě jsou ceny například trámků stále stejně vysoké, jako kdyby se ceny dřeva nepropadly.

V sousedním Jáchymově svoji pilu v provozu měli, ale protože se její chod příliš nevyplácel, tak ji před asi pěti lety uzavřeli. Radit ale sousedům nechtějí. „Měli jsme čtyři miliony korun pachtovného, ale je z toho nula za letošní rok. Nulové pachtovné budeme schvalovat pro naše městské lesy i na příští rok. Navíc jsme zvýšili základní jmění společnosti o dva a půl milionu korun, což je vlastně dotace města,“ uzavřel starosta Jáchymova Bronislav Grulich (TOP 09).

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků