Hlavní obsah
Ředitel Společnosti Podané ruce a bývalý Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Vobořil: Zákony o konopí jsou zralé na změnu

Podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila přistupuje část justice v ČR k trestům za konopí zbytečně přísně. „Policie má obrovský manipulační prostor a část justice hledá způsob, jak lidi odradit od pěstování, protože má pocit, že je to nebezpečnější, než si myslí odborná část lékařů a adiktologů,“ říká v rozhovoru pro Právo.

Ředitel Společnosti Podané ruce a bývalý Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil Foto: Michal Krumphanzl, ČTK
Vobořil: Zákony o konopí jsou zralé na změnu

Přistupuje se v České republice k udělování trestů za konopné delikty soud od soudu od­lišně?

S jistotou to nedokážeme říct, ale vypadá to tak, že se pečlivě vybírá, kde se jaký případ odehraje, aby alespoň v první instanci bylo jasné, že to dopadne odsouzením, často kvalifikovaným o stupeň hůře.

Pěstitelé a výrobci mastí u nás nejsou žádná mafie a jejich chování není společensky nebezpečné

Nemyslím si, že by to dělali s motivem, aby lidi likvidovali. Oni jsou přesvědčeni, že to je dobrý preventivní signál, že zachraňují společnost.

Jak hodnotíte aktuální případ z Přerovska, kdy hrozí ženě, která si pěstovala konopí na své zahradě a z části vyráběla masti, rok až pět let vězení?

Uvidíme, jak to dopadne. Paní má být i uživatelkou, tam už s ní nikdo nebude mít slitování.

Je podle vás česká legislativa k pěstitelům konopí přísná?

ČR má paradoxně legislativu mírnější než většina světa. To, že je něco do pěti kytek jenom přestupek, je vlastně mírné. Velké procento zemí má už samotné užívání jako trestný čin.

Část lidí z justice nesouhlasí s tím, že máme takto „liberální“ nastavení, a hledají precedenty, jak to přece jenom udělat přísnější.

Jak se posuzuje trestní sazba u takových trestů?

Ve věci je několik paragrafů jako výroba, držení, šíření. Přičemž každý paragraf má odstavec mírnější nebo přísnější. Jediným návodem je pak rozhodnutí trestního kolegia Nejvyššího soudu, které určuje, co je malé množství. Malé množství sušiny je do 10 gramů, u rostlin je to od jedné do pěti. Německo to má ale jinak.

Uvedu příklad: někdo u sebe měl přes tři gramy heroinu, což je zakázané, přesto Nejvyšší soud rozhodl, že nemá cenu ho posílat do vězení, protože je to uživatel, který ty tři gramy za den či dva opravdu zkonzumuje a dělá to pro vlastní potřebu. V celém procesu to hodnotí odborníci, kteří jsou k soudu přizváni. U nás je arbitrárně určeno, co říká litera zákona.

Myslíte si, že problém může být v zastaralosti legislativy?

Zákony jsou z dnešního pohledu zralé na změnu. Ukázalo se přece, že pěstitelé a výrobci mastí nejsou žádná mafie a jejich chování není společensky nebezpečné. Tyto věci by se měly mírnit.

Záleží i na tom, na koho u soudu daný pěstitel narazí?

Určitě, ale nemyslím si, že by to dělali s motivem, aby lidi likvidovali. Oni jsou přesvědčeni, že to je dobrý preventivní signál – „neblbněte, nepěstujte konopí, je to nebezpečné“. Mají pocit, že zachraňují společnost, a odpůrci takového přístupu jsou podporovatelé mafie, já sám jsem takto byl titulován, i když jsem abstinent. Přijde mi, že se to množí a že jde o zbytečné přilévání oleje do ohně.

Poučný je případ 63letého Miroslava Koláčného a jeho syna Jana. Soud jim nejdříve udělil podmínky v délce patnácti a třinácti měsíců za čtyři rostliny konopí, ale pak rozsudek zrušil odvolací senát. Osvobodil je jako nevinné, ovšem až po dvou letech tahanic. Přestože to byly jenom čtyři kytky, hledá se způsob, jak lidi odradit od pěstování.

Měla by se nastupující vláda nějak zasadit o legislativní změny?

Rozhodně. Současná legislativa je riziková, než aby nějak pomáhala. Já za sebe a za svůj think-tank Racionální politika závislostí budu změny navrhovat. Už v den ustavení Sněmovny jsem posílal dopis všem novým poslancům a vyzval jsem je, aby to v příštích letech nenechali být a nějaké změny nastolili.

Chce to dát dohromady pracovní, legislativně-odbornou, zdravotnickou skupinu, která by řekla, v jakém módu by měla fungovat přísná, regulovaná dostupnost, u jakých látek. Nakonec kontrola trhem by byla účinnější i ve smyslu dostupnosti mladistvým. Teď se nedá kontrolovat nic.

Co navrhujete?

Paragraf šíření toxikomanie by měl být přehodnocen. Za to, že někdo píše o konopí, by neměl stát před soudem (Případ šéfredaktora časopisu Legalizace a zastupitele Prahy 2 Roberta Veverky (piráti) nepravomocně odsouzeného k pod­mínečnému trestu – pozn. redakce).

Jestli to zákonodárci považují za rizikové chování, tak by se to mělo alespoň zmírnit. Tresty by měly být přiměřené nebezpečnosti chování, což je tady přehnané.

Otázkou je, jestli by to vůbec mělo zůstat v režimu trestání.

Část zákonodárců hovoří o úplné depenalizaci a posunutí na úroveň alkoholu a tabáku, kde si může konzument nakupovat v kontrolovaném prostředí standardizovaný výrobek, má zregulovaný věk a v některých zemích i místo, kde se to dá nakoupit.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků