Hlavní obsah
Návrh terminálu, který má být součástí rychlodráhy mezi Prahou a Brnem. Foto: Vizualizace MP+ov Nehvizdy 2020

Vlakové rychlodráhy narážejí na odpor

Dlouho připravovaná výstavba železničních vysokorychlostních tratí (VRT) by měla začít v roce 2025 úsekem z Prahy do Drážďan. Zprovozněn by měl být o tři roky později. Ve zrychleném režimu chce Správa železnic (SŽ) postavit celkem pět tratí, dokončená by jejich celá síť měla být do roku 2050 a předpokládané celkové náklady jsou 800 miliard korun. Jen letos vyjde příprava tratí na více než miliardu.

Návrh terminálu, který má být součástí rychlodráhy mezi Prahou a Brnem. Foto: Vizualizace MP+ov Nehvizdy 2020
Vlakové rychlodráhy narážejí na odpor

Odborníci přitom varují, že vynaložené náklady se nemusí vyplatit. Například podle studie proveditelnosti, na kterou upozornil server Seznamzprávy.cz, se investice u plánované trati mezi Prahou a Brnem nevrátí minimálně do roku 2055.

Spor o územní plány

Plány SŽ ovšem narážejí na námitky a odpor v lokalitách, přes které by tratě měly vést.

Konkrétně například první plánované spojení Prahy s německými Drážďany narazilo ve Strádově, části města Chlumec v Ústeckém kraji. Místní občané založili spolek Fórum občanů Chlumecka (FOCH), který se staví proti změně původně plánované trasy. Ta by nyní měla nově vést právě přes Strádov. Petici proti této variantě podepsalo již přes 1500 občanů, což je třeba o 400 lidí více, než byla volební účast v celém Chlumci v posledních krajských volbách.

„Hlavní výhradou je, že trasování přes Chlumec a jeho část Strádov je v rozporu s územním plánem Chlumce a Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje, podle nichž se občané při stěhování do Chlumce a Strádova či při výstavbě svých domů řídili,“ sdělil Právu předseda FOCH Vítězslav Klimeš.

Kolizi s platnými plány územního rozvoje nepopírá ani SŽ. „Trasa schválená studií proveditelnosti je odlišná od koridoru v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje z důvodu přímého napojení Krušnohorského tunelu na město Ústí nad Labem a stávající železniční tratě,“ uvedla mluvčí správy Nela Friebová.

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller proto ustavil pracovní skupinu, v níž jsou zástupci vedení kraje, měst a obcí, ministerstva dopravy, SŽ a úředníci krajského úřadu. Tato skupina by měla dojít k nějakému konsenzuálnímu řešení.

„Protesty lidí vnímáme, ale dají se očekávat při jakémkoliv zvoleném řešení. Proto bude kraj trvat na tom, aby SŽ vše pečlivě s městy, obcemi i občany diskutovala,“ tvrdí mluvčí kraje Martin Volf.

Zmíněná pracovní skupina se sešla dvakrát, zatím bez konkrétního závěru. Další jednání jsou naplánována na tento měsíc. SŽ hodlá požádat kraj o aktualizaci zásad územního rozvoje teprve až poté, co pracovní skupina dojde k dohodě

Výhrady mají také zemědělci

Proti plánu na výstavbu VRT do Drážďan se nedávno postavili také zemědělci.

„Hrozí trvalé znehodnocení zemědělské půdy. Plánovaná trať se má na Ústecku dotknout desítek zemědělců, kteří pěstují chmel a zeleninu. Podobné problémy řeší také pěstitelé ve Středočeském kraji kvůli jiné větvi rychlotrati, která povede z Prahy do Brna,“ stojí v prohlášení agrární komory.

Ta současně vyzvala ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO), aby byli zemědělci
více zahrnuti do rozhodování o rychlotratích.

Vysokorychlostní železnici by podle odhadů SŽ mohlo v budoucnu využívat přes 130 tisíc cestujících denně. Její tratě mají být v dosahu více než poloviny obyvatel země a například cesta mezi Prahou a Brnem by tak měla díky ní místo současných asi 2,5 hodiny trvat kolem hodiny.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků