Hlavní obsah

Vláda půjčku pro eurozónu nedojednala, chce další analýzy

Praha
Aktualizováno

Hlavním bodem středečního jednání vlády byla otázka pomoci zemím eurozóny. Konečné rozhodnutí, zda zachraňovat euro jednorázovou půjčkou ve výši 90 miliard korun z rezerv centrální banky, z jednání nevzešlo. Vláda požaduje další informace a analýzy.

Foto: Petr Horník, Právo

Věcem veřejným se půjčovat nechce: Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (vlevo) s ministrem dopravy Pavlem Dobešem (oba VV) míří na jednání vlády. Za nimi stranický kolega a ministr školství Josef Dobeš

Článek

Podle premiéra Petra Nečase (ODS) si kabinet před definitivním rozhodnutím nechá vypracovat podrobné analýzy a vyžádá si další informace, a to i od samotného Mezinárodního měnového fondu. Vláda povede také intenzivní konzultace.

O nové smlouvě, která zpřísní fiskální politiku unie, bude za ČR jednat trojice vyjednavačů, po jednom z koaličních stran.

Návrh vychází z toho, že vyjednávací týmy mají být tříčlenné, vysvětlil předseda vlády s tím, že o smlouvě samozřejmě pokračují jednání také ve standardních strukturách unie.

Nečas novinářům řekl, že vyjednavače ze svých stran určí on, ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a vicepremiérka a místopředsedkyně Věcí Veřejných Karolína Peake.

"Bude připravena příslušná instrukce pro zástupce ČR, kteří se účastní těchto jednání," podotkl premiér. Tito lidé budou mít například uloženo, aby prosazovali, že závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy o fiskální unii se vztahovaly výlučně nebo převážně na státy eurozóny.

TOP 09 se obává izolace země

Občanským demokratům a Věcem veřejným se do půjčky eurozóně nechce, zato TOP 09 chce poskytnutím úvěru zajistit ČR místo v jádru EU.

Nečas se už dříve nechal slyšet, že jej zatím komplikovanost a nejasnosti kolem návrhu spíše odrazují.

„Já nepokládám ten podíl, který byl rozpočítán pro ČR, za zcela objektivní. Protože země eurozóny půjčují MMF svou vlastní měnu, je to pro ně víceméně účetní operace. My poskytujeme své skutečné devizové rezervy. V takovém případě se domnívám, že bychom měli jednat buď o podmínkách, nebo o nižším objemu té půjčky. Na druhou stranu se nedomnívám, že by ČR měla být jedinou zemí, která řekne ne,“ řekl novinářům ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Podle něj by se ČR neměla stát „letadlovou lodí Ruska“, jeho stranický šéf Karel Schwarzenberg pak varoval před izolací.

Šéf VV Radek John kladl důraz na fakt, že v dokumentu k půjčce nejsou zahrnuty žádné podrobnosti a podmínky. „Jenom osel by poslal bianco šek,“ řekl v ČT John. Na otázku, zda bychom neměli Evropě pomoci, když od ní čerpáme i vyšší částky, John odpověděl, že i ČR bude časem EU platit. Nyní by ale podle Johna Česku také nikdo nepomáhal.

Půjčkou ČR nic neriskuje

Prezident Václav Klaus, který se staví ostře proti české půjčce eurozóně, ve středu na Hradě s Nečasem poobědval. Oba vrcholní politici tedy měli prostor finanční pomoc eurozóně a přistoupení k nové unijní dohodě, která má zpřísnit fiskální dohled nad rozpočty zemí EU, probrat ještě před jednáním kabinetu.

Známý euroskeptik Klaus je odpůrcem toho, aby ČR poskytla peníze pro Mezinárodní měnový fond (MMF). Takový krok by podle něj byl nezodpovědný v situaci, kdy se Česku nedaří zbavit se svého vlastního zadlužení.

Podle analytiků neznamená případná půjčka MMF žádná rizika pro ekonomiku, rozpočet ani devizové rezervy ČNB. „Nepůjčujeme Evropě, ale MMF, a ten je věřitelem skutečně poslední instance. Pokud věříme, že nám půjčku fond nesplatí, de facto věříme v jeho bankrot. A pokud MMF zbankrotuje, pak Bůh s námi. Veškeré naše rezervy nám budou k ničemu,“ řekl hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček.

Reklama

Výběr článků

Načítám