Hlavní obsah
Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček Foto: Petr Horník, Právo

Vláda chce dát 15 miliard na první etapu kanálu Dunaj-Odra-Labe

Vláda v pondělí schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Na Twitteru o tom informoval ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Projekt přitom vyvolává značnou kritiku.

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček Foto: Petr Horník, Právo
Vláda chce dát 15 miliard na první etapu kanálu Dunaj-Odra-Labe

„Mezinárodní projekt přípravy splavnění Odry v úseku Koźle–Ostrava dostal před chvílí na vládě zelenou,” napsal na Twitter Havlíček. Jeho tweet ostatní uživatelé okamžitě zahrnuli tvrdou kritikou.

Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově.

Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.

Stavba úseku ze Svinova k polským hranicím podle odhadů vyjde na 15 miliard korun, dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru do Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají.

Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

Projekt za více než půl bilionu vyvolává spory

Úsek z Ostravy do Polska by se tak stal první částí zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun.

Projekt kanálu, jehož vybudování prosazuje prezident Miloš Zeman, má přitom mnoho kritiků. Proti záměru se například postavilo 56 měst a obcí z okolí plánované trasy. Obávají se, že výstavba a provoz DOL by měly negativní dopad na koloběh podzemních vod. Nesouhlasí ani s vedením koridoru napříč jejich územím, což by se neobešlo bez záboru tisíců hektarů půdy.

Obce by raději upřednostnily dobudování silniční sítě a rychlostní železnice.

Vloni v červnu byla studie kanálu podrobena tvrdé kritice také na veřejném slyšení v Senátu. Odborníci tam zpochybnili ekonomickou výhodnost kanálu a upozornili na ekologická rizika projektu.

Napojení labské části je nevýhodné

Ministerstvo loni rozhodlo, že další analýzy se zaměří na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervu pro případnou změnu rozhodnutí v budoucnu.

Projekt by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Anketa
Má podle vás smysl budovat kanál Dunaj-Odra-Labe?
Ano
14.6 %
Ne
85.4 %
Celkem hlasovalo 25912 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků