Článek
Rebelové ODS Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a Juraj Raninec se hlasování zdrželi. Poslanec Petr Wolf, který v červnu vystoupil z klubu ČSSD, hlasoval proti vyslovení nedůvěře vládě, stejně jako Miloš Melčák.
Hlasování bylo vyprovokováno původně kvůli kauze Morava. Mělo se uskutečnit až po volbách, ČSSD ale poté změnila taktiku a rozhodování přesunula na termín mezi dvěma koly senátních voleb.
Po výhře ČSSD v krajských volbách bylo hlasování spojeno i s neúspěchem vládních stran.
Premiér Mirek Topolánek poděkoval všem, kteří nevyslovili nedůvěru. „Znamená to pro mě silnou reflexi toho, co děláme, a co dělat chceme, včetně toho, jak to prezentujeme na veřejnosti,“ řekl po vyhlášení výsledků Topolánek.
„Neměli bychom se vystavit riziku, že by někdo chtěl vzít České republice předsednictví v Evropské unii,“ reagoval premiér na hlasy z EU, že by se francouzské předsednictví EU mělo prodloužit na úkor českého.
Premiér Mirek Topolánek a vicepremiéři Jiří Čunek (vlevo) a Martin Bursík (vpravo)foto: Právo/Michaela Říhová
Paroubek: Další hlasování není vyloučeno
Předseda ČSSD Jiří Paroubek Novinkám řekl, že další pokus o hlasování o nedůvěře vládě není vyloučený. Budou podle něj sledovat vývoj u rebelujících poslanců.
"Musíme konstatovat, že vládní koalice má v tuto chvíli aktivní podporu 97 poslanců," řekl Paroubek na tiskové konferenci. Označil to za slabý mandát vlády. Premiér by podle něj měl požádat o vyslovení důvěry vládě.
Jiří Paroubek: Vyzýváme vládu, aby uskutečnila sama hlasování o důvěře
I David Rath v projevu před poslanci po hlasování řekl, že Topolánek by měl požádat o důvěru. "Pane premiére, pokud jste aspoň trochu statečný muž, přijďte do této Sněmovny a požádejte o důvěru. Pokud nemáte 101 hlasů na důvěru, nemáte důvěru této Sněmovny," řekl Rath.
Topolánek na následné Rathovy výzvy k odchodu reagoval slovy, že pokud by měl Paroubek skládat funkci po každých prohraných volbách, tak by jich ještě několik dlužil.
Tři neúspěšné pokusy
Opozice hlasování o nedůvěře pokoušela už několikrát . Poprvé takové hlasování vyvolala v červnu 2007, poté v prosinci téhož roku. V obou případech to souviselo s kauzou vicepremiéra Jiřího Čunka.
Naposledy koncem dubna 2008 bylo důvodů několik - od zdravotní reformy, americký radar až po nekomunikaci s opozicí. V tomto přídadě ale opozice už před hlasováním věděla, že nemá dostatek hlasů.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek ale poté prohlásil, že další pokusy o nedůvěru budou ještě následovat.
Po hlasování se sešel ještě klub ODS. Shodl se na tom, že výsledek je "další důležitý signál toho, že i v současné politické situaci, dokáží tři koaliční strany udržet jednotu a dále spolupracovat."
| Důvody pro svržení vlády, které přednesl předseda ČSSD Jiří Paroubek |
|---|
| 1. Vláda svými nespravedlivými reformami poškozuje naprostou většinu obyvatel České republiky. |
| 2. Vláda je nekompetentní a nepřipravená vyřešit blížící se ekonomickou krizi. Není schopna ochránit zájmy občanů České republiky před jejími dopady. |
| 3. Vláda v rozporu s názorem veřejnosti a bez koordinace s NATO uzavřela bilaterální smlouvu s USA o výstavbě radarové základny na území ČR. |
| 4. Vláda formou podpisu Mirka Topolánka stvrdila lisabonskou smlouvu, aniž pro její přijetí v parlamentu učinila jakékoliv konkrétní kroky, a naopak její platnost sama zpochybňuje. Zároveň svou zahraniční politikou vede ČR do mezinárodní izolace na evropské scéně, což vyvolává oprávněné pochybnosti o schopnosti zvládnout předsednictví v EU. |
| 5. Vláda vznikla nelegitimně a díky politické korupci nebo díky pozitivní či negativní motivaci. Zavedla na českou politickou scénu praktiky korupce a vydírání, které vyvrcholily kauzou exposlance Jana Moravy. |
| Důvody pro setrvání kabinetu, které přednesl premiér Mirek Topolánek (ODS) |
| 1. Kabinet jako jediný zaručuje Česku zakotvení v západní euroatlantické civilizaci a je hrází možného odporu zahraniční politiky směrem na východ. |
| 2. Kabinet uchránil zemi před tvrdším dopadem finanční krize, protože stabilizoval veřejné rozpočty a nastavil pevné hranice pro rostoucí výdaje státu. |
| 3. Kabinet jako jediný může zaručit, že české předsednictví EU neskončí ostudou. Koaliční vláda jako první provádí aktivní evropskou politiku. ČR je považována za zemi, která přispívá k hledání řešení a konsenzu a dokáže ovlivňovat unijní politiku ve prospěch českých občanů víc, než by odpovídalo velikosti státu. |
| 4. Kabinet jako jediný má vůli k reformám i za cenu ztráty vlastní popularity. |
| 5. Kabinet jako jediný na politické scéně uvažuje za hranice jednoho volebního období a snaží se vytvářet podporou rodin a vzdělávání, aby se ČR vrátila mezi země s nejvýkonnější ekonomikou. |
| 6. Kabinet rozhoduje na základě konsenzu a ukazuje, že s křehkou podporou lze najít řešení. |
| 7. Kabinet jako jediný dokáže do konce volebního období zabránit chaosu a nahrazení rozumné vládní politiky změtí osobních ambicí, mocenskou manipulací a politikou pražské galerky a metodou výpalného. Může zaručit, že nepřijde naprostá nestabilita či mrtvolná stabilita skryté či otevřené velké koalice |
