Článek
„Minulý týden modří nebyli. Neznáme důvod a snažíme se je chytit, abychom zjistili, co se děje. S největší pravděpodobností se dostali do kontaktu s nějakou chemikálií,“ uvedl tým v popisku videa, které uveřejnili na sociální síti X.
Organizace Psi z Černobylu dodala, že ačkoliv je barva alarmující, psi se zdají být „velmi aktivní a zdraví“. Její členové se přitom od roku 2017 starají o zhruba 700 psů, kteří žijí v uzavřené zóně o rozloze přes 46 km2.
Jde přitom o potomky domácích mazlíčků, které tam lidé zanechali během evakuace po havárii, k níž došlo v černobylské jaderné elektrárně v polovině 80. let. Organizace psům každoročně poskytuje potravu a lékařskou péči.
Psi si vyvinuli imunitu vůči radiaci
Jak připomíná deník Daily Mail,vše začalo 26. dubna 1986 explozí jednoho z reaktorů elektrárny, kdy došlo k největšímu úniku radioaktivního materiálu do životního prostředí v historii lidstva. Obyvatelé Černobylu a okolních oblastí byli evakuováni, aby se vyhnuli extrémní úrovni radiace. Od té doby bylo toto místo známé jako Černobylská uzavřená zóna (CEZ).
Vědci od katastrofy studují zvířata žijící v uzavřené oblasti. Nepřítomnost lidí umožnila mnoha tamním rostlinným i živočišným druhům prosperovat a vyvíjet se ve velmi specifickém prostředí. V CEZ je hladina 11,28 miliremu radiace (šestinásobek povolené expoziční dávky pro lidské pracovníky), a tak si například někteří tamní psi vyvinuli novou superschopnost – jsou imunní vůči radiaci, těžkým kovům a znečištění.
Vědci odebrali vzorky krve psů žijících v Černobylské uzavřené zóně (CEZ) a nalezli dvě různé populace, které se geneticky lišily od ostatních psů v okolní oblasti. To naznačuje, že se přizpůsobili dlouhodobému vystavení tomuto toxickému prostředí, a vysvětlilo by to, proč se jim v pustině nadále daří.

V Černobylu byli spatřeni psi s modrou srstí.
Vědecký tým Normana J. Kleimana z Kolumbijské univerzity, jenž se věnuje environmentálnímu zdraví, zkoumal, jak život v tomto drsném prostředí ovlivnil genetiku psů.
Vědci odebrali vzorky krve 116 polodivokým psům, kteří byli humánně odchyceni v okolí Černobylské jaderné elektrárny a 16 kilometrů odtud v Černobylu kvůli sterilizaci a očkování v letech 2018 a 2019. Vzorky krve byly poté přepraveny do USA k extrakci a analýze DNA, která odhalila jedinečnou genetickou výbavu psů.
„Dvěma malým populacím psů se nějak podařilo přežít v tomto vysoce toxickém prostředí,“ uvedl Kleiman ve svém prohlášení. „Kromě klasifikace populační dynamiky těchto psů… jsme podnikli první kroky k pochopení toho, jak chronické vystavení různým environmentálním rizikům mohlo tyto populace ovlivnit.“

Podle pozorovatelů v každé ze dvou sledovaných skupin byl alespoň jeden pes, který byl celý modrý.
On a jeho kolegové publikovali svá zjištění v časopise Canine Medicine and Genetics v březnu 2023.
Vědci objevili téměř 400 „odlehlých lokusů“ neboli genomových míst, která vykazují chování či vzorce variací extrémně odlišné od zbytku genomu. Poté identifikovali 52 genů spojených s těmito odlehlými lokusy, které „by mohly souviset s vystavením kontaminaci prostředí v jaderné elektrárně,“ uvádí studie.
Jinými slovy, kontaminované prostředí psů způsobilo, že se u nich vyvinuly genetické mutace, které se předávaly z generace na generaci, což nakonec vedlo k jejich adaptaci na drsné podmínky.


