Hlavní obsah

Ve velkých městech se bude opět křížkovat v plachtě

Právo, Jan Martinek

Již brzy dostanou občané do poštovních schránek volební lístky do podzimních komunálních a senátních voleb. Zvlášť ve velkých městech připomínají volební lístky s kandidáty do zastupitelstva obří plachty, se kterými se dost obtížně manipuluje. Všechny strany totiž musí být zapsány na jednom archu vedle sebe, aby si mohl volič vybírat i kandidáty napříč stranami.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Kandidátní listina pro volby na radnici v Praze byla před čtyřmi lety široká téměř 170 centimetrů

Článek

V roce 2014 například narostla kandidátní listina pro volby na pražský magistrát do rekordní velikosti, široká byla téměř 170 centimetrů. Byla poskládána jako leporelo. Tehdy se o pražskou radnici ucházelo 31 subjektů s 1800 kandidáty.

V komunálních volbách je mnohem těžší přeskákat své spolustraníky

Letos to bude o dva subjekty méně s více než 1500 uchazeči, volební arch bude tedy o něco menší. Část politiků se systém, podle některých nepřehledný, letos pokoušela změnit, ale neúspěšně.

Přeskákat je těžší

Komunální volby se od ostatních liší tím, že volič nemusí dát hlasy pouze kandidátům jedné strany, jako je tomu například u sněmovních nebo evropských voleb.

Volič má tři možnosti: buďto může zakřížkovat (v komunálních volbách se hlasy označují křížkem, nikoliv kroužkem jako ve volbách do Sněmovny) jednu stranickou kandidátku, nebo volit stranu a křížkem udělit preferenční hlasy několika jejím kandidátům, případně může obě možnosti zkombinovat a křížkovat jednotlivé osobnosti z různých stran.

Vždy má přitom k dispozici maximálně tolik křížků, kolik je členů zastupitelstva.

Tento systém bývá označován jako panašování. Podle politologa Tomáše Lebedy se ale o klasické panašování nejedná.

„S jednotlivými hlasy se nakládá jako s hlasy pro strany. Mandáty jdou nejprve za kandidátními listinami, a teprve potom za jednotlivci,“ řekl Právu Lebeda.

„Původní idea tohoto systému byla, aby měli voliči v komunálních volbách větší možnost volit jednotlivce a aby jednotlivci mohli snáz být voleni. Ten první smysl se naplňuje, ten druhý hůř,“ uvedl Lebeda. V komunálních volbách je mnohem těžší přeskákat své spolustraníky na kandidátce prostřednictvím preferenčních hlasů než ve volbách parlamentních.

O tom mluví i kritik současného systému, poslanec ODS Marek Benda. „V komunálních volbách se tváříme, že dáváme hlasy jednotlivým kandidátům, jenže ve výsledku se to počítá jako průměr z kandidátky. Lidé jsou pak naštvaní, že dostali hodně preferenčních hlasů, ale nebyli zvoleni,“ řekl Právu Benda. „Ve větších městech by asi bylo lepší přejít na parlamentní systém,“ dodal.

Podle Lebedy to ale neznamená, že by kandidáti na spodních příčkách byli bez šance. „Ve větších městech je to sice složitější, ale máme příklady, kdy se do zastupitelstev dostali i lidé ze spodních míst kandidátky,“ řekl Právu.

Průkaz jen pro Senát

Komunální volby jsou jediné, kde volič nemůže využít voličský průkaz.

V senátních to možné je, volič jej může ale využít pouze v obvodu, kde má trvalé bydliště (může ale volit v jiném okrsku než v tom, kde je zapsán). O průkaz musí občan požádat do 28. září.

Reklama

Výběr článků

Načítám