Hlavní obsah

V Plzni uctili prvního následovníka Jana Palacha Hlavatého

Plzeň si v neděli vůbec poprvé připomněla památku Josefa Hlavatého, pětadvacetiletého dělníka, který se upálil v centru západočeské metropole pouhý den po smrti Jana Palacha - 20. ledna 1969. Jako pochodeň číslo dvě do dějin ale nevstoupil. Státním orgánům se záhy podařilo jeho motivy bagatelizovat a historie na něj zapomněla.

V Plzni uctili prvního následovníka Jana Palacha Hlavatého

„Je to nespravedlnost,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa (ODS) při skromném pietním aktu na náměstí T. G.Masaryka, kousek od místa, kde se Josef Hlavatý před padesáti lety v osm večer polil dvěma litry petroleje a zapálil.

„Ve svých pětadvaceti letech vědomě zvolil drastický způsob protestu, chtěl tím něco říci. O tom, že byl opravdu následovníkem Jana Palacha, svědčí to, že když se ho jeho ošetřující lékař ptal, proč to udělal, tak Josef Hlavatý vykřikoval, že je to na protest proti ruské okupaci, že nemá rád Rusáky,“ připomněl Baxa.

Hlavatý zamřel 25. ledna. Jeho oběť zmínil v televizním projevu i tehdejší prezident Ludvík Svoboda. „Rychle mu ale přišili nálepku, že byl rozvedený, alkoholik, v depresích. Tím se jim podařilo jej velmi rychle z povědomí vymazat, na padesát let zmizel z dějin,“ podotkl Baxa, který přiznal, že se sám o Josefu Hlavatém dozvěděl až v loňském roce.

Asi třicet lidí se sešlo 20. ledna 2019 na Masarykově náměstí v Plzni k uctění památky Josefa Hlavatého. Pivovarský dělník se 20. ledna 1969 polil petrolejem a zapálil. Bylo to den poté, co v Praze zemřel Jan Palach. Hlavatý byl podle mínění některých lidí prvním z Palachových následovníků, další názory ale zpochybňují, zda byl jeho skutek opravdu politicky motivovaný. Vlevo je plzeňský primátor Martin Baxa.

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Nedělní vzpomínku uvítala neteř Josefa Hlavatého Jarmila Silvarová. „Jsem ráda už kvůli jeho rodičům a kvůli Josefově sestře, tedy mé matce,“ řekl Právu Silvarová. I ona se domnívá, že její strýc měl politický motiv. „Kdyby jeho rodina fungovala, tak by si to třeba rozmyslel, těžko říci, ale to, co se dělo, mu k tomu pomohlo,“ uvedla.

Primátor nepopírá, že Hlavatý byl zcela z jiného těsta než Jan Palach. „Neměl štěstí ve svém rodinném životě, v časném věku se oženil, měl s manželkou dvě děti, krátce předtím, než došlo k těmto událostem, se rozvedl. Nebyl člověk vyhraněných politických názorů, srpnová okupace ho však hluboce zasáhla. Aktivně se podílel na obraně plzeňského Českého rozhlasu, strhával orientační tabulky, což byl tehdy jeden ze způsobů, jak ztěžovat život okupantům,“ upozornil primátor.

Hlavatého památku si podle Baxových slov chce město připomínat i v dalších letech, o zřízení pamětní desky ale radnice neuvažuje.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků