Hlavní obsah
Zlatá mince v nominální hodnotě 100 milionů korun v České mincovně v Jablonci. Foto: Radek Petrášek, ČTK

V Jablonci vyrábějí druhou největší zlatou minci světa. Za 100 milionů

Minci historicky nejvyšší nominální hodnoty dotvářejí v České mincovně v Jablonci nad Nisou, kde numismatický unikát leští, matují a cizelují. Odlitek z ryzího zlata o hmotnosti 130 kilogramů, průměru 53,5 centimetru a tloušťce 4,7 centimetru vyjde na 100 milionů korun. Je to druhá největší zlatá mince světa.

Zlatá mince v nominální hodnotě 100 milionů korun v České mincovně v Jablonci. Foto: Radek Petrášek, ČTK
V Jablonci vyrábějí druhou největší zlatou minci světa. Za 100 milionů

Raritu představí Česká národní banka (ČNB) při příležitosti stého výročí československé měny od 1. února do 28. dubna v Císařské konírně Pražského hradu. „Jde o druhou největší zlatou minci na světě. Největší o váze jedné tuny a průměru 78 centimetrů mají v Austrálii,“ přiblížil Jaroslav Černý z jablonecké mincovny.

Mince vznikala podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla od letošního září zprvu ve švýcarské slévárně a vídeňské mincovně, odkud před týdnem doputovala do Jablonce nad Nisou. Reliéf, ofrézovaný ve Vídni, nabývá pod rukama jabloneckých řemeslníků finální podobu. „Česko možnostmi odlít takto obrovskou minci nedisponuje. Mincovna vlastní slévárnu nemá a žádná taková, kde by bylo možné něco takového odlít, v republice není,“ vysvětlil Černý.

Závěrečná fáze výroby 130 kilogramů vážící mince v České mincovně 20. prosince 2018 v Jablonci nad Nisou

Foto: Radek Petrášek, ČTK

„Doposud jsme prostřednictvím ražby produkovali mince o maximální hmotnosti jeden kilogram,“ upřesnil Černý. Práce na největší české zlaté minci donutily mincovnu použít unikátní pracovní postupy. Jablonečtí rytci, cizeléři nebo leštiči s ničím tak obrovským doposud nepracovali. Pokus dotvořit dílo podle Opplovy předlohy mají pouze jeden.

Rubu mince orámovaném letopočty 1919-2019 dominuje historický emblém českého lva se slovenským znakem na hrudi nad prvorepublikovou korunou s motivem ženy žnoucí obilí. Líc tvoří současné logo ČNB a kolek z roku 1919.

Není na prodej

Výrobou skutečné megamince české zlaté rezervy neutrpí. Banka pouze přetavila zlomek strategických zásob na umělecké dílo.

Závěrečná fáze výroby 130 kilogramů vážící mince v České mincovně 20. prosince 2018 v Jablonci nad Nisou

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Hmotnost mince spolykala méně zlata, než ČNB obvykle spotřebuje na jednu emisi zlatých mincí ražených až třikrát do roka. „Jde z pohledu zásob zlata pouze o jinou formu slitků běžných zlatých mincí,“ upřesnila mluvčí ČNB Denisa Všetíčková

Největší český zlaťák čeká po výstavě na Pražském hradě, která představí kompletní expozici československého peněžnictví, bankovní trezor. Mince vytvořená jako jedinečný originál nebude na rozdíl od většiny ostatních produktů jablonecké mincovny k mání ani pro lidi ochotné stomilionovou hodnotu numismatického díla přeplatit. „Zůstane v majetku ČNB,“ podotkla Všetíčková.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků