Hlavní obsah
Budova Ústavního soudu Foto: Miroslav Homola, Právo

Ústavní soud dal novou šanci třeboňským rybníkářům

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Rybářství Třeboň, které nesouhlasilo s postupem soudů, od okresního přes krajský až po Nejvyšší, ve sporu o vlastnictví rybníků v jižních Čechách. Rybníky považuje za svůj majetek římskokatolická církev. Spor se vrátí k českobudějovickému okresnímu soudu.

Budova Ústavního soudu Foto: Miroslav Homola, Právo
Ústavní soud dal novou šanci třeboňským rybníkářům

Stížnost byla namířena proti verdiktu, podle kterého musel podnik vrátit šest rybníků a další pozemky z někdejšího církevního majetku státu. Od státu je pak chtěla získat římskokatolická prelatura Český Krumlov v rámci církevních restitucí.

Českokrumlovská farnost tvrdila, že Rybářství Třeboň pozemky zprivatizovalo, i když to u nich nemělo být jako u někdejšího církevního majetku možné. Rybářství naproti tomu poukazovalo na specifické okolnosti privatizace a na svou dobrou víru.

Katolická církev podala žalobu na určení vlastnictví a obecné soudy této žalobě vyhověly. „Potvrdily, že Rybářství Třeboň nezískalo právo hospodařit s těmito pozemky (rybníky), tedy že na ně nepřešlo vlastnické právo,“ připomněl generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.

Ústavní soud ale nyní dospěl k tomu, že byla porušena práva na ochranu vlastnictví a na soudní ochranu zaručenou v Listině základních práv a svobod a že situace ve sporu o rybníky „není tak zřejmá, jak ji v napadených rozhodnutích prezentovaly obecné soudy”. Právě proti těmto rozhodnutím podalo rybářství stížnost.

V nálezu byly podstatné podle sekretáře dvě hlavní skutečnosti. „První z nich je, že vlastnictví mělo přejít do 25. února 1948. Pak by toto vlastnictví svědčilo o legalitě převodu na stát. Ovšem církev tvrdila, že tento přechod nastal až po 25. únoru 1948, tedy že se už plně mohou uplatnit blokační ustanovení. ÚS při rozboru problematiky však zjistil, že nelze spolehlivě určit okamžik přechodu vlastnictví. Druhým důvodem, proč se ÚS rozhodl stížnosti vyhovět byla ochrana dobré víry stěžovatele. Rybářství Třeboň věřilo, že nabylo vlastnictví od svého předchůdce a že je drží v dobré víře a že přechod vlastnictví ze státního byl legální a oprávněný,“ uvedl mimo jiné generální sekretář.

Už dříve ÚS odložil vykonatelnost verdiktu předchozích soudů. Zdůvodnil to hrozbou hospodářských ztrát v Rybářství Třeboň i vodohospodářských potíží v třeboňské rybniční soustavě.

Spor se vede o rybniční pozemky v katastrech Vlachnovic, Lhoty u Vlachnovic a Petrovic u Borovan na Českobudějovicku. Konkrétně jde o Slepičník, Smrk, Cikán, Prelátský, Herdovský a Vlachnovický rybník.

Vyhlášení nálezu se žádná ze stran nezúčastnila. Spor se nyní vrací na počátek k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, který bude při svém dalším rozhodování vázán právním názorem ÚS.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků