Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo

Stát „zázračně“ vyléčil tisíce těžkých invalidů

Stát je jako zázračný léčitel. Tisícům invalidů ročně systematicky odebírá třetí, tedy nejtěžší stupeň invalidity, který jim byl přiznán před léty. Posudkoví lékaři je už pátým rokem přeřazují do nižších stupňů, k nimž náleží výrazně nižší invalidní důchod. Překvalifikováním míry nemohoucnosti tak invalidé přicházejí o tisícovky měsíčně.

Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo
Stát „zázračně“ vyléčil tisíce těžkých invalidů

Průměrný invalidní důchod ve třetím, nejtěžším stupni ke konci loňského roku dosahoval 10 245 korun, ve druhém stupni už jen 6675 korun a v prvním 5989 korun.

Stát tak na invalidech ve srovnání se stavem přede dvěma lety ušetří měsíčně přes půl miliardy korun. Celková suma totiž měsíc od měsíce nepřetržitě klesá, a to i když se vezme v úvahu, že části postižených se po dosažení důchodového věku jejich invalidní důchod změní na starobní.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Zatímco například za leden 2012 stát na invalidních důchodech celkem zaplatil 3,6 miliardy korun, letos v lednu to už bylo 2,9 miliardy, tedy o 700 miliónů korun méně.

Mnozí invalidé, protože nikdy nepracovali, neboť jim to zdravotní stav neumožňoval, podle Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) po novém překvalifikování končí na úřadech práce a poté jsou odkázáni na sociální dávky.

Invalidní důchody

Foto: Právo

Jedná se o důsledek vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle níž se míra postižení u všech invalidů musí od roku 2010 nově postupně přezkoumat.

„Posudková služba jde často nad rámec této vyhlášky a nezohledňuje situaci člověka. Hlavní motivací systému je snaha redukovat počet příjemců invalidních důchodů,“ řekl Právu již rok a půl po uplatňování vyhlášky předseda NRZP Václav Krása.

Za dva roky o 20 tisíc méně

V té době to ale nedokládaly žádné statistiky. Nyní už ano. „Z hlediska stupně invalidity došlo v lednu 2013 k meziročnímu snížení počtu invalidních důchodců ve třetím stupni o 11,6 tisíce. Počet důchodců ve druhém stupni invalidity se zvýšil o 4,6 tisíce a v prvním stupni vzrostl o 1,2 tisíce,“ konstatuje MPSV ve své statistice.

Celý loňský rok pak posudkoví lékaři pokračovali v přesunech invalidů ze třetích stupňů invalidity do nižších v podobném rozsahu. „V lednu 2014 se meziročně snížil počet invalidních důchodců ve třetím stupni o 9,2 tisíce. Naopak počet důchodců ve druhém stupni invalidity se zvýšil o 2,9 tisíce a v prvním stupni o 1,2 tisíce,“ potvrzuje MPSV ve statistice.

„Jedná se o důsledek vyhlášky. Stanovila kontrolní lékařské prohlídky, na které jsou lidé zváni a kde se stav (znovu) individuálně posuzuje. Jsme jen výkonný systém. Je ale nesmysl se domnívat, že lékaři jsou stimulováni k odebírání invalidních důchodů,“ řekl Právu šéf lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení Vlastislav Kaplan.

Na námitku Práva, že vyhláška byla přece vytvářena ve spolupráci s odbornými lékařskými sdruženími, takže mají na jejích praktických dopadech také svůj podíl, reagoval, že se jedná o lékaře z resortu zdravotnictví, tedy nikoliv o posudkové lékaře patřící pod resort sociálních věcí.

„Já bych ve snížení počtu nositelů třetího stupně invalidity neviděl nic negativního. Promítá se v tom zlepšená úroveň péče o pacienty,“ dodal posudkový lékař Jan Boháč. Zarážející je jen to, že k onomu zlepšování péče, která dostává tisíce invalidů ze třetího stupně do nižších, začalo skokově docházet s nástupem vyhlášky v roce 2010.

Posudkoví lékaři soudí podle papírů

„My se zabýváme prognózou, nikoliv aktuálním zdravotním stavem klienta. Neděláme diagnózu, nevyjadřujeme se k léčbě, ale pracujeme s dlouhodobým nepříznivým stavem klienta v souvislosti s tím, jaké má zákonné nároky,“ reagoval Boháč na stížnosti invalidů, že posudkový lékař mnohdy žadatele ani pořádně neviděl.

Zástupci zdravotně postižených nyní jednají s ministerstvem práce a sociálních věcí o posuzování zdravotního stavu v souvislosti se stanovením stupně příspěvku na péči. „ČR nemá ucelený systém podpory zaměstnávání zdravotně postižených lidí, který by jim přednostně umožnil aktivní pracovní činnost, a teprve v případě, že tato pracovní činnost by skutečně nebyla možná, by jim byl přiznáván invalidní důchod,“ řekl Právu předseda NRZP Krása.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků