Hlavní obsah

Splnit dvouprocentní závazek výdajů na obranu do roku 2024 je nereálné, shodli se experti

Dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2024 je velmi nereálné. V diskusi v České televizi se na tom shodli bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel a někdejší ministr obrany Alexandr Vondra. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že pevně věří ve splnění dvouprocentního závazku. Obrana dostane příští rok o 800 milionů méně, než počítaly plány.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Americký víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom zvaný Yankee od firmy Bell. Česká armáda pořídí americké bojové i víceúčelové vrtulníky Viper a Venom.

Článek

Vondra v pořadu uvedl, že nepochybuje o tom, že si ministerstvo s nižším růstem poradí. Nižší výdaje ale podle něj vážně ohrožují závazek, že do roku 2021 bude Česko dávat na obranu 1,4 procenta svého HDP. Dvouprocentní cíl do roku 2024 označil za velmi nereálný. Nyní rozpočet ministerstva obrany představuje asi 1,2 procenta HDP.

Podobný názor vyslovil i Pavel: „S největší pravděpodobností nebudeme schopni dodržet náš závazek." Chybí mu realistický plán, jak toho dosáhnout. Poznamenal, že se nedá očekávat, že když ekonomika zpomaluje svůj růst, budou se výrazně zvyšovat obranné výdaje. Reálné schopnosti české armády podle něj rostou, ale ne tak rychle, jak se Česko zavázalo.

O rozpočtu na příští rok vyjednával tento týden Metnar s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Oproti původnímu návrhu státního rozpočtu se dohodli na navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy na 75,5 miliard korun. Jedná se o téměř devět miliard více než letos, ale o 800 milionů méně, než původně obraně přiznával rozpočtový výhled na příští rok.

Vydávat dvě procenta na obranu se Česká republika zavázala vstupem do Severoatlantické aliance, tento závazek však Česko dlouhodobě neplní a ve srovnání s ostatními členskými zeměmi je šesté nejhorší. Alianční závazek dvou procent v minulém roce splňovalo jen pět zemí NATO.

Foto: Dorian Hanuš, Právo

Náčelník generálního štábu Petr Pavel

Foto: Pavel Karban, Právo

Ministr Alexandr Vondra na tiskové konferenci.

Na to, aby evropské země navyšovaly výdaje na svou obranu, dlouhodobě tlačí americký prezident Donald Trump, podle kterého není současný stav férový vůči USA, jež přispívají výrazně nejvíce ze všech států NATO.

Některé nákupy se posunou

Metnar „pevně věří“, že své závazky Česká republika splní a v roce 2024 bude dvě procenta na obranu vydávat. Zdůraznil, že se k tomu zavázali nejvyšší ústavní činitelé. Nepodporuje ale návrh opozice na uzákonění dvouprocentních výdajů. Stát se tak podle něj mělo už v době, kdy byly výdaje nejnižší, a ne nyní, kdy rozpočet roste. Dodal, že od roku 2014 se rozpočet obrany zvýšil o více než 60 procent.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Minitr obrany Lubomír Metnar

Ministerstvo se podle Metnara s nižšími příjmy popere, odloží se nákupy některých zbraní a techniky. Konkrétní změny se podle něj teprve budou posuzovat, ale mohou se podle něj dotknout i největší armádní zakázky v historii, nákupu pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun nebo pořízení protiletadlových raketových systémů. „Ale neříkám, že zrovna u těchto dojde k nějakým restrikcím,” dodal.

Vondra i Pavel podpořili nákup amerických vrtulníků Bell AH-1Z Viper a UH-1Y Venom pro českou armádu. Rozhodnutí z tohoto týdne, že armáda koupí čtyři bitevní a osm víceúčelových vrtulníků, označil Pavel za nejlepší kompromis, který nejvíce naplní požadavky armády. Ministerstvo za 12 helikoptér zaplatí 14,5 miliardy korun.

Výběr článků

Načítám