Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Soudy s podmíněným propuštěním šetří

Krajský soud v Plzni minulý týden pustil podmíněně na svobodu Tomáše Řepku, přestože si uložené dva a půl roku začal odpykávat teprve před sedmi měsíci. Ač se někomu může zdát, že bývalý fotbalista hned za několik prohřešků „seděl“ krátkou dobu, vše proběhlo podle zákona.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Soudy s podmíněným propuštěním šetří

Ten totiž stanovuje, že člověk, který byl ve vězení poprvé, a navíc nespáchal zvlášť závažný čin, může o propuštění žádat už po vykonání třetiny trestu. Řepka si navíc vězení zkrátil o 293 dní díky odpracovaným hodinám na veřejně prospěšných pracích.

Běžně si odsouzený může zkrátit pobyt ve vězení o polovinu, v případě těžkých zločinů se lze ven dostat nejdříve po dvou třetinách, u výjimečných trestů až po dvaceti letech.

Ačkoli po mediálně probíraných kauzách bývalého fotbalisty Tomáše Řepky či nedávno propuštěného lobbisty Marka Dalíka by se mohlo zdát, že roste počet vězňů propuštěných před uplynutím celého trestu, podle Vězeňské služby ČR tomu tak není.

Analýza českého vězeňství z dílny Nejvyššího státního zastupitelství navíc konstatuje, že soudy dnes tuto možnost využívají výrazně méně často než před amnestií Václava Klause v roce 2013.

Podle vězeňské služby bylo předloni podmíněně propuštěno 2800 vězňů. Zatímco od roku 2008 do roku 2012 počet takto propuštěných odsouzených stabilně rostl až na více než 4500 ročně, po kontroverzní Klausově amnestii soudy s podmíněným propuštěním začaly šetřit.

Méně „vhodných” kandidátů

A soudy překvapivě pokračují v nastoleném trendu dodnes. „Je tak možné spekulovat, že soudci si v letech následujících po amnestii zvykli být přísnější na vězně (jelikož bylo méně ‚vhodných kandidátů‘ na podmíněné propuštění), přičemž tento trend přetrval i poté, kdy již kandidátů bylo dostatek,“ uvádí analýza státních zástupců.

České věznice se přitom dlouhodobě potýkají s přeplněností. V roce 2018 připadalo na 100 000 obyvatel 209 lidí ve věznicích. V tomto ohledu je Česká republika mezi státy Rady Evropy na šestém místě za Ruskem, Gruzií, Ázerbájdžánem, Litvou a Moldavskem. Česká republika současně patří ke státům, kde odsouzení vykonávají v průměru nejdelší nepodmíněné tresty odnětí svobody (26 měsíců).

Pokud by soudy častěji vyhověly žádostem vězňů, ulevily by tím i přeplněným káznicím. Už dříve se pro to vyslovila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

„Z praxe vím, že se málo propouští z věznic na podmíněné propouštění. V podstatě je vězeň trestán dvakrát. Za to, za co byl odsouzen, pak mu to znovu připomínají, ačkoliv má vynikající hodnocení, připravené zázemí a práci,“ řekla Lidovým novinám Benešová.

Podle advokáta Ortmana je několikaletá zkušební doba, kterou při propuštění určuje soud, velice účinný nástroj. S takovým „nožem na krku“ si podle něj dotyčný recidivu radši rozmyslí. Pokud totiž podmínku poruší, čeká ho návrat za mříže.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků