Článek
„Podání dnes dorazilo na naši podatelnu, neprošlo však oddělením, které rozděluje agendu. Zítra mu bude přidělena spisová značka a podle algoritmu bude věc přidělena soudci zpravodaji,“ potvrdila Právu mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Jirsa řekl, že chce, aby se celá věc ohledně platů jednou provždy vyřešila. Měl těžké rozhodování, protože jako předseda soudu zastupuje stát, na druhé straně souhlasí s argumenty soudců.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Nejvyšší soud loni v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska dorovnání platu jednak kvůli nesprávně stanovené základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu. Verdikt vyvolal značnou pozornost, vládě se nakonec podařilo dohodnout s většinou soudců na částečném dorovnání platů, a výrazně tak omezit rozpočtové výdaje, které by si jinak průlomový verdikt vyžádal.
Jirsa vyhověl vládě
Podle dohody mají soudci zpětně dostat peníze za léta 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny. Stát by tak měl soudcům vyplatit celkem 1,2 miliardy korun. Vláda ale i po dohodě usilovala o to, aby Jirsa stížnost k Ústavnímu soudu podal. Těsně před koncem dvouměsíční lhůty Jirsa vyhověl.
Dorovnání platu se u soudu v pilotním případu domáhala soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jana Lorencová. Jirsa s ní souhlasí a myslí si, že by soudci měli peníze zpětně dostat. Na druhé straně se jako předseda soudu ocitl v pozici zástupce státu, měl by tedy zároveň hájit jeho rozpočtové zájmy. Zároveň jako jediný měl kompetenci stížnost podat.
Ústavní soud už v minulosti o soudcovských platech opakovaně rozhodoval. Většinou se stavěl na stranu soudců.
